Teja, Baruška či Terezka? Jak to tenkrát všechno bylo...

Dobrý den paní útulková tetičko,

v následujících větách Vám chceme podat pár informací o kočičce Barušce ( podle Vás Tejince) z Moravské Třebové.

Kočička na jméno Baruška slyší a byli bychom Vám moc vděčni, kdybyste jí ho ponechala.

Teja vypráví o spletité osudové cestě

Žila jsem životem venkovní toulavé kočičky, alespoň co si pamatuji. Jsem drobnější postavy, a tak se všude dostanu a každou skulinkou se protáhnu. Chodím spinkat do kůlničky na jednu zahrádku, kde bydlí lidé. Dávají mi trošku najíst. Nemůžu si až tak úplně stěžovat, protože za mnou chodí ještě další lidé, kteří mne krmí podstatně více. Hlavně tedy jeden hodný pán, co nás kočky pouští v zimě do vytopeného sklepa. Jinak se ale zdržuji u jiných lidí právě v té kůlničce, jak už jsem jednou zmínila. Trápí mne blechy, které umí pořádně kousat a moc to svědí. Mám také svrab v uších a kožíšek celý zplihlý a slepený.

Blešák pro kočky XVII – Plitvická jezera na Kolbence a Michal v obležení krásných žen

Tentokrát byl blešák plánovaně neplánovaný a neplánovaně plánovaný. Nejprve jsme přemýšleli, že pojedu na blešák společně s Michalem. Jenže, co kočičky samy doma? Blešák jsme tedy zrušili, ale ozvala se nám naše Terezka, a tak jsme s nadšením účast na blešáku obnovili. Následně se přihlásily holky – Mirka a Evča.

Vztah Čechů k opuštěným a nalezeným zvířatům

V červenci tohoto roku proběhl reprezentativní výzkum společnosti STEM/MARK a.s. věnovaný otázkám zaměřeným na vztah obyvatel ČR k opuštěným a nalezeným zvířatům. Cílem projektu bylo zmapovat názory české populace týkající se především zodpovědnosti za bezprizorní zvířata a utrácení zdravých opuštěných psů a koček. Průzkumu se zúčastnilo 974 osob starších 15 let vybraných metodou kvótního výběru.

Nesnadný příjem kočičky Teji

Momentálně máme stop stav, nepřijímáme kočičky. Tak jako každé léto, stejně tak máme i letos naprosto plný útulek nalezenečků. Na jednu stranu si nemůžeme stěžovat, kočičky se nám daří umísťovat dá se říct celkem úspěšně. Bohužel však, jakmile nějaká kočička odejde do nového domova, ihned se hlásí dalších deset, aby tak zaplnily volné místo. Abychom však mohli vytvořit kočičkám vhodné podmínky, musíme se mít na pozoru a nemůžeme si dovolit přecenit síly ani na svůj úkor a ani na ten kočičí. V těchto coby do počtu nejnáročnějších měsících přijímáme opravdu jen vážné případy. Někteří nás chápou, jiní nás obviňují: „vždyť jste útulek, musíte přeci přijímat stále.“ Někdy se naši situaci snažím vysvětlovat, jindy to vzdávám, nakonec předávám kontakty na další útulky, kde je možné poptat případné místo. V duchu ale přemítám nad tím, že všude bude situace určitě obdobná. Není účelem zničit sebe i kočičky, účelem je postarat se o chod útulku tak, aby nikdo nestrádal. Mnohdy se potýkáme se zdravotními problémy, které trápí naše kočičky, a tak se musí opravdu pečlivě zvážit další přijetí nováčků. Vše tak, aby nakonec nic nemělo opačný efekt. O to víc nás poté stojí léčba a nároky na útulek. Vzít do narušeného a plného stavu další kočičku, znamená ohrozit příchozí kočičku i ty stávající. Mnohdy nám poté vyčítají i samotní nálezci, jak špatně se staráme, to když právě ta jejich kočička ochuraví, a proto je dobré podívat se na problematiku útulku opravdu ze všech stran.

Blešák pro kočky XVI – Kolbenka v pařátech přírodních živlů

Řeknete si asi, o jakých pařátech přírodních živlů je řeč? Na názvu však Michal trval, neboť zúčastnění zažili celou škálu přírodních úkazů. Nejenže slunečník málem odnesl vítr, navíc ráno při vybalování spadlo dle slov Michala několik kapek deště a následně se počasí přehouplo do mračen až zatažena. Vítr tentokrát šlehal do zad a ve finále vykukovalo i sluníčko. Od rána jsem také ale strašila s počasím já osobně. Ptala jsem se totiž několikrát, zda na Kolbence také prší, neboť Vrbičany čelily návalům deště.

Zvířata a bolest

"Nesmíme zapomínat, že zvíře netrpí méně, ale naopak více než my. Jednou se mi na cestách zanítily zubní krčky a já jsem u sebe neměl žádné utišující léky, pouze prášky na spaní. Byl jsem natolik pitomý, že jsem si ty prášky vzal; bolesti nepolevily, naopak jsem měl pocit, že se zvětšily. Vlivem prášků se totiž zablokoval rozum, o který bych se byl mohl aspoň trochu opřít. Díky práškům jsem se vydal všanc bolesti. Zvíře se v takové situaci ocitne při každém pokusu. Člověk může trpět, ale nemusí přitom propadnout takové beznaději." Konrad Lorenz, zakladatel etologie

"Bolest u zvířete je mnohem hlubší než bolest dospělého člověka. Bolest u zvířete můžeme přirovnat s bolestí dítěte." Rudolf Steiner, filosof, pedagog

Situace zvířat v ČR se výrazně zhorší aneb důsledky návrhu občanského zákoníku pohledem právníka

Ochrana zvířat z právního hlediska je upravena ve dvou oblastech - v oblasti veřejnoprávní
a v oblasti soukromoprávní. Tyto dvě oblasti se navzájem doplňují. Hlavními právními předpisy z oblasti veřejnoprávní jsou zákon na ochranu zvířat proti týrání a veterinární zákon, jejichž cílem je zajišťovat ochranu zvířat proti týrání a zajistit pro ně welfare (pohodu) a zdravotní péči. Hlavním předpisem v oblasti soukromoprávní je občanský zákoník z roku 1964, který řeší zejména vlastnické vztahy ke zvířatům, jejich změny, popř. řešení režimu ztracených zvířat, náhradu škody způsobenou zvířetem nebo na zvířeti apod.

Ztracené duše

Tento článek nechť zůstane slzavou vzpomínkou na všechny zemřelé a opuštěné kočičky, které neměly tu příležitost ani štěstí a nikdy se nedostaly do útulku či přímo do některé z obětavých rodin. Nechť zůstane vzpomínkou na všechny ztracené duše, ke kterým byl osud nemilosrdný. Vzpomínkou na všechny umírající kočičky tam někde venku opuštěné a bez pomoci vinou nezodpovědnosti těch, kteří být rozhodně zodpovědní měli.

Blešák pro kočky XV – Kolbenka se zpožděním

Na blešák tentokrát Michal odjížděl výrazně později. Na vině byl správně natočený, leč přesto nějakým zázrakem nezvonící budík. Nakonec vše dobře dopadlo, Michal dorazil včas, přestože musel vystát delší kolonu aut, aby mohl začít úspěšný prodej. Na dnešním nakonec úspěšném odjezdu na blešák měla hlavní podíl fenka Bela, která nás probudila náhlým štěkáním na neexistujícího nepřítele.

Narozeninová kočka

Své dvacetiny jsem oslavila jak v rodinném kruhu, tak s přáteli, dostala jsem spoustu milých dárků, ale ten nejlepší a nejmilejší jsem si obstarala sama. Kouzelné černé koťátko.

Kočička Aika je ještě malá, ale už teď vidím, že z ní vyroste pohodová kočka. Když jsem si ji donesla do pokojíčku, (bydlím ještě u rodičů, jsem studentka) celý ho prozkoumala a pak suverénně zabrala mou postel. Byl to pro ni náročný den a chtěla se dobře vyspat.

Děti a zvířata

Mýtus o úzkém vztahu mezi dítětem a zvířetem se podle všeho objevuje už v dávném starověku. Připomeňme například příběh Romula a Rema…. V dnešní technické a městské civilizaci se tento mýtus dotýká našeho života dítěte více než kdy předtím.

S jeho náznaky se setkáme velmi brzy v podobě plyšových zvířátek, která dáváme už miminku – medvídci, zajíčci, kočičky, pejsci, ale třeba i ovečky, žirafky, kuřátka nebo hrošíci.

Merlinkova zpověď

Protože již cítím, že zanedlouho nadejde můj čas, rád bych vám vypověděl svůj životní příběh a můžete mi věřit, osud byl ke mně velmi nemilosrdný.

Žil jsem v rodině, kde se zdálo být vše v pořádku. Páníčkové se o mne v celku dobře starali, nechali mne také vykastrovat. Dostávalo se mi pravidelné péče, papání i podrbání kožíšku, spinkal jsem na gauči či na židli, při troše štěstí jsem spinkal i s páníčky v posteli. Z okna jsem pravidelně pozoroval smečku toulavých kočiček a říkal jsem si pro sebe: „kéž byste se měly alespoň zčásti tak dobře, jako se mám já, chudinky nebohé.“ Byl to smutný příběh, kočičky byly špinavé, nemocné, neměly se pořádně kam schovat. Oči by plakaly, jak žalostný pohled se mi den co den naskytoval.

Kočka hlídací

Přes dva roky jsem nemohl sehnat zaměstnání a mlčky jsem snášel bráchovo nadávání, že jsem lempl a příživník. Na jednu stranu uznával, že dnes je těžké práci najít a rozdělil by se se mnou o poslední korunu a na druhou stranu zuřil a nadával. Všechno totiž mělo být jinak. Zdědili jsme malý domek po babičce, odstěhovali se tam, že ho postupně ze společných úspor opravíme a z půdy uděláme podkrovní byt. Zdálo se nám to jednodušší řešení, než čekat až jeden z nás bude mít tolik peněz, aby toho druhého mohl vyplatit. I naše dívky – moje Jana a Romanova Aneta se těšily na zařizování vlastního hnízdečka. Zatím s námi nebydlely, ale navštěvovaly nás natolik často, že už si šly trochu na nervy. Každá je totiž úplně jiná a i když se spolu dokážou pobavit a zasmát, společná kuchyň a koupelna se ani jedné nezamlouvá. Romantická Aneta zamořila kromě mého pokoje celý domek nejrůznějšími cingrlátky, polštářky a titěrnostmi aby ho podle svého vkusu zútulnila, takže když chci něco položit na stůl nebo na polici, musím nejdřív shrnout loktem ozdůbky, abych si udělal místo. Sem tam se něco rozbije nebo ztratí, ale v tom množství to stejně není poznat. Odneste zrnko písku z pouště! Po opravě a dostavění domku by byl společný jen vchod, jinak bychom měli každý své soukromí. Plány to byly moc hezké, ale jen jsme se pustili do prvních oprav, přišel jsem o práci. Takže všechno musí počkat, dokud si něco nenajdu. Kromě toho jsme měli rozjednaný úvěr, protože samotné úspory by stačily tak akorát na střechu, ale ten teď nedostaneme. Brácha zuřil a vyléval si na mně zlost, i když jsem za to nemohl.

Blešák pro kočky XIV – zbrusu nové holky pomocnice

Tentokrát byl blešák naprosto odlišný. Přispěchaly nám totiž na pomoc úplně nové dobrovolnice - čtenářky našeho webu a dárkyně - paní Monika a paní Pavla.

Opět jsem musela zůstat doma, kapat očička koťátkům, hlídat marůdky, podávat léky a starat se o chod domácnosti. Tiše jsem záviděla účastníkům blešáku “zábavu“. Zábavu v uvozovkách, ona to totiž ve skutečnosti není žádná legrace. Musí se brzy vstávat, je potřeba vystát dlouhou frontu, postavit stánek a postarat se o hladký chod prodeje.