Ohlédnutí za průběhem 1.Veletrhu chovatelských potřeb – FOR PETS 2011

Jednoho dne, kde se vzala, tu se vzala Mirka Dobešová a pravila: „ co říkáte tomu, že bychom se přihlásili na veletrh chovatelských potřeb?“. Slovo dalo slovo a my jsme se rozhodli, že do toho skutečně půjdeme. Nikdo z nás v tu chvíli netušil, co se bude dít, jak bude vše probíhat, zda vůbec zvládneme náročnou čtyřdenní účast. Napadaly nás klady i zápory, ale rozhodnutí padlo a dobrá myšlenka tak mohla být krok po kroku zrealizována.

Řeč těla - ocas

Kočky mají velmi pružný ocas, který jim pomáhá udržovat rovnováhu a zároveň jeho prostřednictvím vyjadřují svou momentální náladu. Zdvižený ocas může signalizovat společenský pozdrav nebo třeba „povolení k drbání“.

Vzpřímený se zahnutou špičkou – kočka je v neutrálním rozpoložení, konec ocasu ohýbá dopředu a dozadu v rytmu chůze.

1. čtvrtletní zpráva roku 2011 o činnosti útulku O.S. Srdcem pro kočky

Letošní rok byl zahájen příjmem opuštěného dárečku v podobě kocourka Filípka ze Zbuzan - absolutního “exota“ mezi našimi kočičími obyvateli. Něco tak extrémního naším útulkem v minulosti ještě neprošlo a tušíme, že dalších pár let nic podobného ani neprojde. Už samotný pohled kocourečka napovídá, že jde o rabiáta i miláčka v jednom. Filípek je majitelem maximálně extrémní povahy, nezvyklých mimických projevů, logiky i absolutní nelogiky.

Zvířecí miláčci doma nemusí být cítit, záleží jen na vás

K někomu přijdete na návštěvu a váš čich okamžitě zaznamená, že se v domácnosti vyskytuje pes, kočka nebo třeba morče. Jinde se vám kočka promenáduje přímo před očima, případně kolem vás hopsá králík a vy necítíte nic.

Blešák pro kočky VIII – Kolbenka za účasti Mirky a Michala

Stále je potřeba vyvíjet aktivity různého druhu, schraňovat každou korunku, aby se co nejlépe dařilo opuštěným zvířátkům v našem útulku, která potřebují pevné zázemí a všestrannou péči. Jsme občanským sdružením, jehož provoz a náklady zajišťují členové a dobrovolníci ve svém volném čase zcela zdarma a nezištně. Jsme občanským sdružením, jehož činnost je hrazena z našich prostředků a zatím pouze z darů drobných dárců. Nejsme tedy městský ani státní útulek, a tak se musíme pořád a pořádně otáčet, abychom chod našeho soukromého útulku po všech stránkách zajistili.

Eutanázie – poslední chvilky s vaším miláčkem

Naše životní pouť je většinou natolik dlouhá, že obsáhne několik životů našich zvířecích přátel.

Pokud si přivedeme domů štěně či kotě, nevědomky nám do duše začínají vrůstat kořeny vztahu – vazby na svého psa, na svou kočku. V této chvíli svůj entuziasmus posilujeme představami o dlouhém životu našeho miláčka, pokud přiletí stín, tak ve formě vnitřního hlasu: „Nedovedu si představit mého malého pejska jako starého psa“ či „Mé kotě se přeci nemůže stát nemocným stárnoucím kocourem“. Od samého počátku se tolik obáváme ztráty přítele, který pro nás tolik znamená. Nicméně tento čas jednou nastane a my, lidé sdílející s našimi zvířecími přáteli společný úděl, musíme čelit jejich smrtelnosti. Často uvažuji, jak báječné by bylo, kdyby můj kocour žil 60 let.

Dopis, psaný drápkem a srdcem kočičím...

Ahoj, jsem kočka. A Ty, dvounohé velké stvoření, které vypadá a voní jinak než já, Ty jsi kdo?? Člověk? Aha... Ty jsi ten člověk, který se právě rozhoduje, že by mne chtěl pozvat do svého života? Prý tomu říkáte"pořídit si kočku" nebo"koupit si kotě". Hm... No dobře, člověče, sice ještě nevíš, že spíš si já, kočka, pořizuji Tebe, ale na to časem přijdeš. A možná přijdeš časem i na jiné věci, které o mně ještě nevíš... a vědět bys měl, člověče. Než mne necháš, abych vstoupila do Tvého života a spokojeně se v něm uvelebila a začala blaženě vrnět, měl bys vědět, člověče, že:

24. umísťovací výstava opuštěných koček - Praha 2011

Jako každé výstavě, tak i této předcházela pomoc s přípravami přímo v Hostivaři. Této akci se účastnil v sobotu Michal, který na výpomoc odskočil z ten den probíhající akce Miss kočka. Michal v Hostivaři pomáhal stěhovat klece, které se poté musely vyčistit a nachystat pro kočičky k umístění.

Umísťovací výstava v rámci akce Miss kočka - Praha 2011

Každé akci předchází příprava, tak jako tomu bylo i tentokrát. V pátek 18.3.2011 odpoledne jsme byli v Praze připravovat celou akci. Uklízeli jsme, umývali jsme klece a seznámili jsme se s místním kocourkem jménem Čertík, který v této budově už nějaký ten rok úřaduje, vše tady kontroluje a je to tady vlastně všechno jeho.

Výchova a učení

Kočka má dobrou paměť, a pokud se chce něčemu naučit, rozhodně o zvládne. Musí však vědět, že je to pro ni výhodné – většinou se totiž nesnaží udělat tím člověku pouze radost. To je hlavní rozdíl mezi kočkou a psem, který plní rozkazy s radostí.

Při výcviku hraje tedy velkou roli odměna v podobě pamlsku a pochvaly s pohlazením. Kočka citlivě reaguje na tón hlasu a dobře rozumí jeho významu. Proto jako trest za nepatřičnou činnost stačí většinou zvýšený hlas a zřetelné NE nebo FUJ.

Blešák pro kočky VII - určitě ne poslední Kolbenka

Sobotní blešák se nesl opět v naprosto jiném duchu. Už samotný příjezd do Prahy signalizoval, že dnes bude pěkně nabito. Začíná být velmi přijatelné počasí, a tak chodí na blešák stále více nakupujících i prodávajících. Kolona aut byla opravdu o poznání delší a další auta za námi se rychle štosovala.

Je to neuvěřitelné, ale páníčkové našich kočiček, naši dárci, dobrovolníci či “vše v jednom“ se rázem mění v prodejce v našem charitativním krámečku. Navíc, nejen naše kočičky dostávají úplatky a dary, ale také my si přicházíme na své, tuhle bábovka s jablky či oříšky, tamhle brokolicový závin, i ta flaštička se čas od času pro Michala najde. Čím dál tím častěji se setkáváme s milými lidmi, kteří nám z vlastní iniciativy chtějí pomoci a my si toho velmi vážíme.

Kočičí dvířka

Toto důmyslné a přitom jednoduché zařízení umožňuje našim čtyřnohým přátelům svobodu pohybu. Kočky si mohou samy rozhodnout, kdy chtějí odejít na zahradu, terasu nebo balkon a posléze mají stále otevřené „dveře“ k návratu.

O nebezpečích, která na kočky číhají venku, se netřeba rozepisovat. Proto by si měl nejprve každý majitel kočky promyslet, zda dá svému mazlíčkovi chce opravdu poskytnout volnost…

Guliver volá SOS

Byl poslední sobotní lednový a pozdní večer, když se rozezvučel mobilní telefon. Hlas na druhém konci přijímače mi sděloval, že byl nalezen starý bezprizorní kocourek. Jak mají tedy nálezci postupovat dál? Dohoda s úřady však bohužel nebyla možná. Místem nálezu byla malá vesnička Brandejsek na Kladensku. Kocourek měl údajně urputný průjem a nastěhoval se k místní stařence, která se o něj ale již nedokázala postarat a celou situaci vyřešit, a tak začalo ze strany sousedů-nálezců obvolávání útulků v blízkém okolí. Měli jsme tou dobou u nás ve Vrbičanech volnou karanténní klec, a tak jsme nálezcům odsouhlasili kocourkův příjem.

Kočičí hřbet

Většina kočkařů moc dobře ví, o čem mluvím. Působivý postoj naježené kočky je totiž nepřehlédnutelný! Kočky se tak v některých situacích snaží vypadat mnohem větší, než ve skutečnosti jsou. Studie odhalily, že se jedná o zastrašovací projev a střední bod podráždění (kombinace obranného a útočného chování).

Blešák pro kočky VI. – Kolbenka málem v plamenech?

Píše se první březnová sobota. Dnes je vše tak trošku jiné, blešák od blešáku se mění ve dny odreagování se a odpočinku v obráceném slova smyslu. Ač jsme vždy maximálně unavení, jsou tyto akce rozptýlením a pohlazením na duši a my se na ně dokonce moc těšíme. Vstáváme brzy ráno, uklízíme a podáváme léky, poté vyrážíme směrem na Prahu. Vše už ale dobře znáte, Kolbenka je Kolbenka, a tak se rázem přehoupneme na plac, co říkáte?