Rozloučení s milovanou Gréťulkou

Rozloučení s milovanou Gréťulkou

kočičí útulek
Jakoby se zastavil čas, jakoby zasáhla vyšší moc, jakoby skončilo něco, co mělo teprve začínat. Skončil mladý kočičí život. Jakoby zlá nemoc mávla kouzelným proutkem a povolala si kočičku bezpodmínečně k sobě - bez jakékoliv možnosti návratu zpět.

Je polovina června roku 2013 a srdíčkový útulek zažívá jeden z nejsmutnějších příběhů ve svých dějinách. Nikdy jsem nezažila těžší rozhodování, než tomu bylo v případě černé princezničky Gréty – nikdy! Nikdy jsem neviděla tak moc vysáté tělíčko bez energie a naopak tak moc přemýšlející hlavičku plnou elánu, zvědavosti a snahy jít dál – hlavičku mňoukající na pozdrav, že si rozumíme a víme o sobě, hlavičku ducající a mazlící se – to vše v posledním tažení, to vše těsně před posledním rozloučením. O to těžší bylo rozhodování, kdy tento smutný příběh zastavit. A já? Chvílemi jsem ztrácela orientaci, jak to vlastně všechno je. Gréťulku jsem měla denně na očích, ztrácející se tělíčko jsem vnímala, ale neuvědomovala jsem si vůbec hloubku potíží a ztrátu kočičky Gréty z hodiny na hodinu – minuty na minutu a vteřiny na vteřinu.

Pocit bezmoci je někde hluboko uvnitř a nelze jej v žádném případě popsat a vypovědět.

Nikdy nezapomenu na ty živé oči (paradoxně jedno očičko) toužící žít, jenže tělíčko už vypovídalo službu a blížil se nezvratný konec. Ze všech sil jsme se snažili vypátrat příčinu, avšak marně. Jakoby nějaká síla doslova Gréťulku vysávala a nakonec zbylo jen kostnaté tělíčko potažené kůží.

Říkala jsem si, že nesmíme nikdy dopustit to, aby Gréťulka trpěla. Říkala jsem si, že nesmíme nikdy dopustit, aby se Gréťulka pokakávala a počůrávala pod sebe, aby se neuměla postavit na tlapičky, abychom ji museli dokrmovat, aby – aby – aby…

A jak to vůbec všechno začalo? Dozvěděli jsme se o kočičkách z kladenské čtvrti zvané Kladno Rozdělov. Kočičky pocházely ze zahrádkářské kolonie a byly tuze moc zanedbané. Zkrátka a dobře - o potíže všeho druhu opravdu nebyla nouze. Jako první kočičku jsme přijímali slepou Frídu s koťátky – Rorym a Vincim. Následovaly kočičí holky černá princeznička Gréta a její černobílá sestřička Marylin. Dvě přenádherné kočičky se spláclými čumáčky. Gréťulka měla oční vadu způsobenou nějakou neléčenou chorobou a v našich záznamech ze dne 3.12.2013 se objevil první záznam o těchto krásných princeznách. Poté následoval příjem kočiček - April, Mišel, Gwen, Elisn, Trišky, Foresta a Darwina. Každá druhá kočička trpěla oční vadou a všechny kočičky byly zanedbané, nemocné a plné parazitů. Následovalo martyrium léčby a starostí. Postupně nás opustil Forest s nemocnými ledvinami, koťátko Vincy a nakonec také Gréťulka, se kterou se právě loučíme. Božínku, tak moc smutné rozloučení nás potkalo, tak tuze moc smutné.

ZÁPISKY Z WEBU:

* 3.12.2012 2x video a foto - nový příjem, kočičky černobílá Marylin a černá Gréta s postiženým očičkem: http://srdcemprokocky.rajce.idnes.cz/prijem_z_Kladna_-_kocicky_Greta_a_M.... Černobílá Marylin bere ATB, je nemocná. Černá Gréta s postiženým očičkem půjde brzy na kontrolu k MVDr. Lenské - to už tady bylo, 100% dostaneme několika-kombinaci kapání + ATB. Návštěvu zrealizujeme asi v pátek. Původní zprávu jsem měla, že je Gréta slepá, ale jedno oko má v pořádku.

kočičí útulekhttp://www.ceskatelevize.cz/porady/1095970013-chcete-me/213563221300001/ . Toho času byla Gréta silná kočička, která hledala svou milující rodinu. Ani ve snu nás nenapadlo, co bude následovat.

* 4.3.2013 Video a foto - Gréta po náročné operaci: http://srdcemprokocky.rajce.idnes.cz/Video_a_foto_-_Greta_po_narocne_ope...

* 5.3.2013 Video a foto - den po náročné operaci: http://srdcemprokocky.rajce.idnes.cz/Video_a_foto_-_Greta_po_ranu_na_inf...

* 7.6.2013 Video a foto - Gréťulka na veterině: http://srdcemprokocky.rajce.idnes.cz/Video_a_foto_-_Gretulka_na_veterine.... Gréťulka podstoupila další vyšetření. Domů se dostaneme nejdříve v šest.

* 12.6.2013 Video a foto - Gréta schroupala několik granulek a slízala šťávu z kapsičky: http://srdcemprokocky.rajce.idnes.cz/Video_a_foto_-_Greta_schroupala_nek...

* 14.6.2013 Video a foto - Gréťulka, opět se dostavují rozporuplné pocity: http://srdcemprokocky.rajce.idnes.cz/Video_a_foto_-_Gretulka,_opet_se_do.... Stále otevřené téma, nevíme, jak se k tomu postavit. Čas ukáže víc. Je to tak moc nakloněné na všechny strany, že se může cokoliv seběhnout již dnes.

* 14.6.2013 Poslední rozloučení s Gréťulkou: http://srdcemprokocky.rajce.idnes.cz/posledni_rozlouceni_s_Gretulkou_14..... Milí čtenáři, kamarádi a přátelé. Jakoby se zastavil čas. Přísahám, že jsem ještě nikdy nezažila nic podobného, nikdy ne! Vždy jsem se trápila, když jsem jela kočičky uspávat, ale nikdy jsem nezažila tak mrtvé tělíčko a psychicky vyrovnanou a živou kočičku. Stále jsem se vracela, že Gréťulku vyložím z přepravky, ale rozum velel, že tohle je záležitost několika hodin - možná dnů, kdy odejde Gréťulka sama. Dnes jsme došli do fáze, že Gráta čůrala pod sebe. Bylo to naprosto neuvěřitelné - sotva se vlečící vysušené tělíčko a reagující kočička. Paní doktorky vždy po pár dnech vyslovily hrůzu, když Grétu viděly. Dnes paní doktorka vyslovila další podiv nad Grétou - opět zhoršení fyzického těla a zachovaná psychika. Rozum velel dál netrápit. Doma, před nejistým odjezdem, jsem pro vás chtěla natočit video s rozloučením, ale nebyla jsem toho schopná - Gréta na mne koukala, ale tělíčko bylo mrtvé. Nikdy jsem nic podobného nezažila - nikdy! Gréťulko naše milovaná, vzpomínáme. Na veterině proběhne pitva. Nikdy netrvalo uspání kočičku při tak malé dávce vteřinu! Gréta šla ze 4,5kg na 1,9kg. Gréťulečko, nevím, kdy stihnu napsat rozloučení, ale přísahám, že nikdy nezapomenu na největší bojovnici v dějinách srdíčkového útulku = téměř mrtvé tělíčko a ohromná vůle žít. Cítím vnitřní klid a pomaličku se řinou slzy do očí.

* 14.6.2013 Video a foto - o Gréťulce, ke které se ještě vrátíme: http://srdcemprokocky.rajce.idnes.cz/Video_a_foto_-_o_Gretulce%2C_ke_kte.... Nelze vylíčit úplně vše, nikdy jsem nic podobného nezažila - nikdy! Gréta byla neuvěřitelná bojovnice, nechtěla to vzdát a do poslední chvíle naplno vnímala - naplno! Jsem unavená, video neobsahuje vše, co bych vám ráda řekla. Nic šílenějšího a smutnějšího - mrtvé tělíčko + živou přemýšlející hlavičku - přísahám, nic takového jsem ještě nikdy neviděla, necítila a nevnímala. Gréťulko, vzpomínáme.
**********

Gréťulka prošla v srdíčkovém útulku léčbou, prodělala kastraci i kompletní očkovací plán včetně odčervení. Vše se zdálo být v naprostém pořádku, až na trvale poškozené očičko. Bohužel, po pár týdnech jsem zjistila, že Gréťulka ztěžka dýchá, a tak jsem se vypravila s kočičkou na veterinu. Gréta měla výpotek na plicích, teplotu a bylo nutné zahájit léčbu. Do toho se přidaly trávicí potíže a došlo to až tak daleko, že se muselo operovat, nakouknout do bříška a vyzkoumat, jak pracují střeva a žaludek, a proč vlastně vypovídají službu. Proč kočička nepapá a proč nekaká? Výsledek operace byl podivný, bříško obsahovalo nespecifické útvary a mne jako první napadlo smrtelné onemocnění FIP. Onemocnění FIP však nepotvrdila ani ta nejcitlivější metoda prováděná v zahraničí a toto onemocnění vyvrátilo i laboratorní vyšetření ve VIP laboratoři v Plzni. Nikdo netušil, s čím se tady pereme. Laboratoř nedokázala 100% určit, oč se vlastně jedná. Tehdy začal boj naplno. Každou chvíli jsem byla s Grétou na veterině.

Po operaci se stav maličko upravil, Gréta komunikovala, papala, léčila se. Důležité bylo, že začala kakat i papat. Avšak už nikdo to nebyla ta hravá Gréta, jakou jsme ji sice párkrát, ale přesto naplno zažili. Vše bylo tak divné a zvláštní, tak moc pomalé a přitom děsivě rychlé, že se tomu nechce zpětně ani věřit.

Jedno očičko měla Gréta slepé, druhé relativně zdravé. Zdravé očičko však začalo být také nemocné. V očičku se začaly objevovat šlemy, které očičkem doslova putovaly a samotné oko se barvilo do červena i oranžova. Gréta odpočívala, chodila jen jíst a my jsme čekali, kdy se vše zvrátí. Pořád jsme věřili v dobrý konec. Věřili jsme, že tento vážný stav překonáme. V očičku byl multi-rezistentní bacil, kterého jsme se nakonec také zbavili, ale očičko již nebylo nikdy dobré a zánět duhovky kočičku trápil dál. S překvapením jsme zjistili, že Gréta ztrácí orientaci a naráží do předmětů. Ani to nám nepřišlo až tak moc špatné, aby se to nedalo zvrátit. Říkali jsme si, že kočička špatně vidí, učí se orientovat v prostoru a zase to bude dobré. Jenže, dobré to nebylo už nikdy.

Jeden vážný případ v srdíčkovém útulku přebíjel druhý, a ačkoliv jsme Grétě dávala 3x denně léky, nevšimla jsem si toho, jak moc chřadne, jak moc odchází. Proto mi nakonec přišlo vše až děsivě rychlé. Nepřišlo mi to tak strašné, Grétu jsem měla neustále na očích, stále komunikovala a papala, i když víceméně jen odpočívala. Božínku, já jsem vůbec netušila, že Gréta umírá, že ji něco vysává a to něco již nelze zvrátit.

Paní doktorka několikrát vyslovila, že Gréta je neskutečná bojovnice, že má velmi oslabenou imunitu, kterou napadají různé nemoci, které jsme dokázali vyčíst z podrobných rozborů, ale na druhou stranu se snaží tak moc bojovat a vše překonat, že je to až neuvěřitelné. Vše přicházelo postupně a Gréťulka postupně chřadla. Jednu nemoc jsme vyléčili a tělíčko bojovalo s další nemocí. Skutečnou příčinu jsme však nezjistili.

A Gréta? Božínku, Gréťulka byla do poslední chvíle šťastná. Nikdy jsem nebyla víc na rozpacích a nerozhodná, než tomu bylo u Gréťulky. Přede mnou bylo mrtvé tělíčko a naprosto schopná, reagující a přemýšlející hlavička. Bylo to strašně těžké, několikrát jsem se vracela s již naloženou Gréťulkou v přepravce zpátky do útulku, než jsem kočenku odvezla, abych se s ní mohla naposledy rozloučit. Bylo to něco tak smutného, co se nedá slovy popsat. Na jakýkoliv můj podnět jsem dostala od Gréťulky odpověď.

Pokaždé je rozloučení šíleně smutnou záležitostí, ale tentokrát to bylo mnohonásobně silnější. Věděla jsem, že Gréťulka končí svůj život a přesto všechno byla tak živá. Božínku, bylo to tak moc smutné, tak moc a moc smutné, až se někde uvnitř zalykám bezmocí.

Oslabenou a naprosto zničenou imunitu kočičky Gréty napadaly nakonec i méně škodné bakterie, které by jindy kočičce neublížily. Jenže na oslabený organizmus se chytí kdejaká breberka, aby si urvala to své jen pro sebe. A tělíčko Gréty, ačkoliv tak slabé, přesto bylo nesmírně silné, bojovalo do poslední chvíle a ani za nic se nechtělo vzdát. Tento fakt jsme vnímali naplno tady v útulku ve Vrbičanech a vnímaly ho také naše lékařky, které několikrát vyslovily údiv.

Paní doktorky shodně pokyvovaly hlavami a říkaly: „paní Kacálková, tohle už nezvrátíme!“ Já jsem si pokaždé dala říct, jen u Gréty jsem oponovala a odpovídala: „já tomu nevěřím, to nemůže být pravda, to není možné, vždyť ona žije“. Návštěvy, které k nám v poslední době jezdily, ty zmiňovaly, že jde stav Gréty ze dne na den dolů. Jakoby tělíčko vysávala nějaká zlá síla, ale hlavička stále reagovala na jakékoliv podněty. Nechtěla jsem uvěřit tomu, že tohle skončí, nebyla jsem si vůbec jistá, co se vlastně děje.

V sázce byla i další vyšetření, kterých už ale nebyla Gréťulka ve svém stále horším a horším stavu schopná. Byli jsme připravení udělat cokoliv, ale bohužel, nemoc byla silnější, než jsme si dokázali vůbec přestavit. Gréťulka připomínala člověka, který bojuje se zhoubným onemocněním a nemoc tělíčko v krátkém čase vysává. Přesně tento obraz a výjev jakoby odpovídal Gréťulky onemocnění.

Vidím sama sebe ve výběhu trpělivě a poté už netrpělivě čekající na zázrak. Propadala jsem se bezmocně do fází, kdy už jsem Gréťulku musela dokrmovat. Stavěla jsem Gréťulku na tlapičky. Nikdy nezapomenu, jak reagovala na Glumíka za pletivem – nikdy nezapomenu na statečnou Grétu! Čekala jsem na to, až se nemocné očičko vyléčí, až začne Gréta přibírat a doposud nechápu, proč bylo všechno obráceně. Proč se to stalo a proč byla Gréta stále živá, když už byla její tělesná schránka “mrtvá“? Nechápu proč a nechápu, co se mohlo stát, že nám Gréťulka nadobro před očima odcházela.

Poslední sbohem bylo napjaté, strašně těžké a úplně jiné. Milión otázek v hlavě, milión nesplnitelných přání, duševní nerovnováha, až poté se dostavil vnitřní klid. Gréťulka dostala poloviční dávku narkózy a tělíčko ihned vypovědělo službu. Jen duše se vznášela nad námi a mířila za svými kamarády za duhový most.

Milovaná Gréťulko, nikdy na tebe nezapomeneme - na jednu stranu na velkou kočičí rošťandu a na druhou stranu na vysáté tělíčko téměř bez pohybu, ale přesto všechno stále bojující a snažící se vrátit zpět do stejných kolejí. Oči se opět plní slzami a já přísahám, že jsem nikdy nezažila větší boj o život, než byl ten tvůj, milovaná Gréťulko!

Vzpomínáme!

Tvá velká rodina z Vrbičan

Gréťulka


Je to moc smutné rozloučení. Náš Tomík taky bojoval ze všech sil, byl už jen oči a vychrtlé tělíčko, tolikrát jsme se vrátili, protože jsme nedokázali ho nechat uspat, když tolik bojoval o život. Pak nám řekli, že má bolesti. Bylo to moc těžké, ale vy to znáte. Greťulka měla štěstí, že našla vás a že jste se o ni postarali, že aspoň u vás mohla poznat, jaké to je, mít domov a milující rodinu. Jste obdivuhodní. Jsme s vámi ve vašem smutku, věřte, že i nás to moc bolí.
Dáša

Něco končí něco začíná


Po celou dobu co sleduji dění ve Vrbičanech tu
byla.Drobná a nemocná černá kočička.Když jsme přijeli na návštěvu,tak tam byla.V zagará
žáku v kleci a po operaci.Několikrát za týden
byla na webu zmínka o Grété o jejím trápení a horšícím se stavu.Doufali jsme spolu s Kristýnou
ve zlepšení.Marně.Přesto že v útulku udělali všechno možné a trochu nemožného,Gréta odešla tam,kam za ní dosud nemúžeme.
Skončilo velké trápení,skomčil jeden kočičí příběh,skončil jeden kočičí živútek.
Dobrou noc a sladké sny statečná Gréto...
Avšak každá smrt je zároveń příslibem nového života a je proto symbolické,že Grétín oblíbený červený pelíšek dostal právě malý Igorek...
Život jde dál.
"Bolest jednoho dne pomine,navždy však zústane vzpomínka" /A.C.Clarke -Zpěv vzdálené země/

Bojovnice


Chudinko statěčná kočičko, dušenko milá....Musela jsi opustit svůj kočičí kabátek a teď jsi třeba v tom člověčím a více se rozvíjíš, učíš, miluješ... To co jsi se nestihla naučit, učíš se nyní. Jsi prostě naše hrdinka a tak Ti posíláme nejlepší přání! Tvoji Rosičtí

Přihlášení

 

Facebook a my

Spolupracujeme

Podpořte nás nákupem přes tento banner u Zoohit.cz

Podpořte nás nákupem přes tento banner u Superzoo.cz

Vse pro kocky v Superzoo.cz

Náš útulek se účastní projektu "Click and Feed"