Smutné rozloučení s milovaným Jacobkem

* 15.9.2017 ❤ Poslední sbohem milovanému dědečkovi Jacobkovi ❤

Vážení a milí kočičí přátelé, přinášíme velmi smutnou zprávu. Dnes brzy odpoledne jsme se naposledy rozloučili s milovaným dědečkem Jacobkem, který nám dělal po celou dobu svého kočičího života velkou radost. Opět jsme se přesvědčili, jak rozdílně fungují tělíčka kočiček, jak může staré zvířátko snášet vše lépe a mladé hůře, ale vše platí i obráceně. Jacobek nám přinesl do života světlo, radost, pochopení a nakonec i smutné rozloučení.
Oči se zalévají slzami, přesto hluboko uvnitř víme, že dnešní den byl Jacobkovi vysvobozením. Už žádné trápení, žádný další zbytečný boj o to, co vybojovat již nejde. Už jen klid, teplo, mír a otevřená Duhová brána.
Jacobek s největší pravděpodobností nepochází přímo z Vraného, odkud se k nám před časem dostal. Vraný je blízká kouzelná vesnička, kde se nachází parádní kravín s mnoha kočičími již kastrovanými obyvateli. V krávíně běžel několik let kastrační program a běží i nadále pro kočičky, které by se tam nově objevily. Téměř před dvěma lety se rozdrnčel telefon a místní zootechnička nám oznamovala, že se v kravíně objevil zvláštní bílý a nemocný kocourek. Nikdo z kravína a ni z místních obyvatel Vraného Jacobka neznal, kocourek nikomu nepatřil a kočičí kravínská partička jej vyháněla ze své skupiny. Jacobek byl přijatý do útulku a nebyl na tom vůbec dobře, měl nafouklé bříško, olezlá ouška a k tomu virózu. Až na sále mělo být rozhodnuto, zda má kocourek ještě šanci na další spokojený život. Zajásali jsme, šance tady totiž byla. Jacobek přišel o část sleziny, histologie poukázala na zánětlivý proces, ale také přišel o obě ouška, zde už histologie odhalila nádorové onemocnění.
Čas pomaličku plynul, bezzubý dědeček nám chronicky onemocněl na ledviny a v oušku mu začal růst podivný útvar. Operace ouška ve věku a při zdravotních potížích Jacobka již nebyla možná. Jsme si téměř jisti, že histologie, na kterou ještě stále čekáme, potvrdí zhoubné onemocnění. Jacobek byl ale stále vitální, radostný a velmi dobře papal ledvinovou dietu, což se nedá o mnoha ostatních pacientech s nemocnými ledvinami povědět.Tyto radostné události běžely celé dny, týdny a měsíce. Sem tam měl Jacobek horší den, vždy byl na sliznicích pobledlejší, trpěl totiž ztrátou červených krvinek, ale to byly jen lehounké záchvěvy, protože vše nakonec běželo pohodově dál.
Jacobka si zamilovali snad úplně všichni, bazárkové návštěvy se těšili na bezouškového a bezubého Jacobka střežícího kuchyňskou linku. Nikdy nezapomeneme, jak byli všichni od Jacobka chlupatí, to když jej nosili v náručí. Návštěva v tmavém tričku zákonitě odcházela v tričku bílém. Nikdy nezapomeneme na Jacobkovy kousky, nikdy nezapomeneme na veselého, ale někdy i náladového bílého čiči dědečka.
Jacobek pravidelně měnil svá stanoviště, to kočičky běžně dělají, přesídlují z pelíšku na pelíšek v pravidelných časových intervalech. Jacobka si tedy pamatujeme jako strážce kuchyňské linky, strážce záchodku, strážce okenního parapetu a tak dále. Za posledních pár dnů kocourek zalézal přímo do záchodku, což byl první varovný signál. Stále však záchodek opouštěl, chodil se napapat, byl veselý. Předevčírem večer už tomu tak ale nebylo, poprvé si Jacobek vzal méně jídla a ráno následujícího dne už jsme věděli, že budeme cestovat na veterinární kliniku, našli jsme totiž schoulenou a apatickou hromádku neštěstí. Jenže ouha, bojovali jsme nejen s nádorem v oušku, ale také s velmi vysokými hodnotami ledvin. Pokud bychom chtěli řešit nádor, zákonitě by se léčba podepsala na ledvinách, situace tedy naprosto neřešitelná. Včera dostal kocourek podpůrnou infuzi a maličko pookřál, opakovaná krevní zkouška jak jinak nedopadla nejlépe. Věděli jsme, že pokud to nebyl jen "horší" Jacobkův den, přijde smutné loučení. Dnes ráno jsme podali zpravodajství na web, ale během dopoledne už jsme věděli, že lépe již čiči dědečkovi nebude, zhoršilo se dýchání a v takových chvílích vždy zákonitě vycítíte, že už lépe zvířátku na tomto světě nebude. Věděli jsme, že už se nádor kocourkovi rozrůstá v oblasti postiženého ouška i v blízkém okolí postiženého místa. S milovaným Jacobkem jsme se rozloučili dnes brzy odpoledne na veterinární klinice Vetcentrum pod záštitou Jacobkova osobního lékaře MVDr. Jiřího Boštičky a velmi za přítomnost našeho bílopláštíka děkujeme.
V útulku Srdcem pro kočky nastalo procítěné ticho a přišlo smutné loučení. Kočičky vycítily, že se loučíme s milovaným kamarádem, důležitým členem velké srdíčkové rodiny. Andílkové v čele s Archandělem Azraelem - patronem srdíčkového útulku nám přispěchali na pomoc, to aby Jacobka společně s námi vyprovodili k Duhovému mostu a podepřeli i podpořili jej na jeho poslední pouti. Celou situaci naplno vnímáme se slzami v očích, loučíme se a plně si uvědomujeme, kde už nebude žádné trápení, žádné strádání, žádná bolest. Milovaný Jacobku, už navždy zůstaneš v našich srdcích jako náš milý a usměvavý kočičí kamarád. Milovaný Jacobku, z celých svých srdcí ti děkujeme za důležitou životní zkušenost, poznání a duchovní cestu. Děkujeme ti, že jsme se s tebou mohli prožít tolik velkého a krásného bohatství. Vzpomínáme na tebe, milovaný Jacobku, v úctě a lásce a nikdy nezapomeneme ❤... a další bublinka vystoupala nad srdíčkový útulek, aby už navždy střežila naše kroky ❤ ❤ ❤

Milovaný jacobku, odpočívej a spinkej v pokoji a klidu. Milujeme tě, tvá velká SRDÍČKOVÁ rodina ❤

Zde celá Jacobkova historie: http://www.srdcemprokocky.cz/?q=taxonomy/term/370

Přihlášení

Archiv

 

Facebook a my

Spolupracujeme

Podpořte nás nákupem přes tento banner u Zoohit.cz

Podpořte nás nákupem přes tento banner u Superzoo.cz

Vse pro kocky v Superzoo.cz

Náš útulek se účastní projektu "Click and Feed"