Janička a zvířata

Janička byla šťastné dítě, i když si to neuvědomovala. Prostě žila ze dne na den, jak to umí jen děti, těšila se na odpolední hry, na prázdniny a další příjemné věci. Chodila do třetí třídy a jako jedna z mála měla oba rodiče a kromě toho také mladší sestru Hanku a ještě mladšího brášku Filipa. Bydleli na hájence, na konci vesnice. Za nimi už byl jen les. Z okna se ještě předloni mohli dívat na krásnou louku, s několika stromy v dáli. Jenomže pak přijeli nějací zbohatlíci, louku naporcovali na stavební parcely a bylo po klidu a po krásném výhledu. Ještě nikdy Janička neslyšela maminku tak nadávat. Dokonce mluvila o tom, že se odstěhují.

Sbohem, naše nezapomenutelná Růženko, nikdy nezapomeneme...

Zemřela Růženka a v nás jakoby vyschl životadárný pramen. Spolu s Růženkou v nás zemřelo cosi nepopsatelného.

Odešla velká osobnost, odešla kočičí dáma, odešla radost. Zůstala bolest, zůstal smutek, zůstalo podivné prázdno.

Vytratil se talisman štěstí a symbol útulku, přišlo poznání.

Zhasla zářící hvězda, rozsvítila se svíce moudrosti.

Opustilo nás naše srdíčkové sluníčko, znásobilo se cítění a pochopení.

Vyjádření MZE k problematice zřizování útulků a tzv. depozit

Č. j. 16739/2010-17210
ODBOR ŽIVOČIŠNÝCH KOMODIT
17210
SPISOVÁ ZN.: = čj.
NAŠE ČJ.: 16739/2010-17210
VYŘIZUJE ODDĚLENÍ OCHRANY ZVÍŘAT,
JUDr. Traplová
TELEFON: 221 812 346
FAX: 221 812 967
E-MAIL: jana.traplova@mze.cz
ADRESA: Těšnov 17, 117 05 Praha 1
DATUM: 2. 6. 2010

Vybraným útulkům se do Vánoc naplní misky

Třetí ročník projektu „Pomozte naplnit misky v útulcích“ přinese krmivo psům a kočkám ve 12 krajích České republiky. Počínaje 22. listopadem 2011 budou kamiony postupně rozvážet celkem 40,8 tun granulí do 23 útulků v České republice. Pro svěřence obdarovaných útulků to představuje přibližně půlroční zásobu kompletního krmiva Pedigree a Whiskas.

Hlavně nikoho neotrávit

Můžu dát psovi hrozinky? Pomůže kočce od klíšťat sprej pro psy? Co dělat, když pejsek snědl vteřinové lepidlo?

Bezpečný domov

K otravám u dospělých psů nedochází příliš často. Pokud pes pozře cokoliv, co jej začne dráždit na sliznici hned na začátku trávicího traktu, obvykle to i snadno vyvrhne. Nejvíce jsou ohrožená štěňata, která ze zvědavosti ochutnají všechno, na co přijdou.
Otravy zpravidla způsobí majitelé svým zvířatům vlastní nevědomostí a nedbalostí. Značné procento otrav mají na svědomí nezabezpečené chemikálie v domě a jeho okolí. A bohužel, najdou se mezi námi i psychicky narušení jedinci, kteří psy tráví záměrně a nastrkují otrávené návnady na pejskaři hodně navštěvovaná místa.

Tajemná a krásná Kleopatra

Zasedni člověče k velkému počtení o malé černé neobyčejné kočičce. Příběh byl rozepsán za mlhavého listopadového odpoledne a dokončen za ranního podzimního kuropění a psího štěkání. Samotný příběh drobné černé kočičky však začal osud psát již dávno předtím.

Jmenuji se Kleopatra. Jsem majitelkou velmi komplikované povahy. Bojím se, lekám se, děsím se a potřebuji spoustu času, abych byla pochopena. Někdy pláču, křičím a štěkám, jindy se mazlím a tulím. Trvalo mi velmi dlouho, než jsem se přizpůsobila současnému bytí. Musí se jít na mne velmi šetrně a opatrně, jinak by se mohla moje duše rozpadnout na tisíc malých kousíčků a to už je co říct. Duše se totiž ve skutečnosti rozpadnout nemůže, a proto doufám chápete, jak moc křehká bytost na tomto světě asi jsem. Nic z toho, co se zde dozvíte, není lež. Vše je pravda pravdoucí, jakože se Kleopatra jmenuji.

Cesta maličké Dášenky řízená osudem

Dobrý den,

chtěla bych Vám napsat, jak jsem Dášenku objevila a jak to probíhalo.

Vracela jsem se s Janičkou z procházky a za plotem u sousedů bylo malé koťátko, které ihned běželo směrem ke mně a mňoukalo. Z druhé strany plotu (v naší zahradě) stál náš kocour Bertík a na koťátko vrčel. Koťáko se zoufale snažilo ke mně dostat a nakonec vylezlo na plot (to jsem teda koukala, protože náš Bertík v tomhle věku ještě rozhodně přes ploty lézt neuměl). Horlivě se o mně otíralo, hlasitě předlo a mňoukalo, zdálo se mi, že zoufale prosí o pomoc. Hodně mu teklo z očíček a nosánku, zdálo se mi, že má krvavý zadeček a že se trochu neobratně pohybuje, jako by kulhalo.

Umísťovací výstava opuštěných koček v Kongresovém centru, Praha 2011

Dne 13.11.2011 se konala umísťovací výstava opuštěných koček v Kongresovém centru v Praze.

O tom, že je každá výstava originálem, snad už ani není potřeba se zmiňovat. Výstavy v Kongresovém centru jsou velkolepé a ohromné. Vždy se jedná o událost roku a senzaci pro nás i pro návštěvníky. Každou výstavu naplno prožíváme a dá se říct, že nás všechny baví, ačkoliv nás zmáhá ke konci únava, přesto oplýváme štěstím a pozitivní energií.

Odbourejte mýty z krmení psů a koček, zapomeňte na drůbeží kosti i mléko

Když pes olizuje zeď, chybí mu vápník nebo ho pálí žáha? A patří mléko na kočičí jídelníček? Jste-li majitelem psa nebo kočky, měli byste v tom mít jasno.

Psi i kočky patří mezi šelmy, jejich jídelníček se ale shoduje jen částečně.

Jaké všeobecně zažité mýty tedy neplatí, případně jen částečně?

1/ Kosti jsou pro psy to nejlepší krmivo

Drůbeží kosti nejsou pro psy vhodné, protože se štěpí na ostré špičaté úlomky. "Kůstka pak může poranit nebo proděravět střevní stěnu," varuje Leoš Železný, odborník na výživu koček a psů. Jiné kosti lze podávat, ale jen jako pamlsek, ve velikosti úměrné konkrétnímu psímu plemeni.

Artuš rodu neurozeného

Jmenuji se Artuš a stal se ze mne překrásný kocour, ale vždy tomu tak nebylo. Mám krásnou černou dlouhou a pěstěnou srst šlechtice, jakoby měla být jakousi oponou a zakrýt všechny nedostatky, které mi život nadělil. Jakoby měla posunout myšlenky někam daleko dopředu, ale ve mně samotném, bohužel, stále zůstává kus minulosti.

Rád bych se ponořil do vzpomínek a vypověděl vám svůj smutný příběh, na který velmi nerad vzpomínám. Vzpomínky mne dusí natolik, že musí být navždy zpečetěny, a proto jsem se rozhodl již dále nemlčet a vyjít s pravdou ven.

O zodpovědnosti a Zuzance

„Jste zodpovědní za každé kotě, které se narodí. Pokud pro něho nemáte domov a zodpovědné majitele, raději kočku vykastrujte. Žádné alibistické zmizení a to, že se o sebe postarají sami, není. Pokud ho jen tak necháte svému osudu, musíte počítat s tím, že mu vystavujete pravděpodobný rozsudek smrti.“

Šedý a zelený zákal u koček

Téměř každé onemocnění očí,které se vyskytuje u lidí,najdeme i u zvířat.Šedý a zelený zákal nebo onemocnění sítnice mohou mít za následek oslepnutí zvířete.

Šedý zákal.

Katarakt je zakalení čočky,které postihne buď čočku celou,nebo jen její jednotlivé úseky.Představuje jednu z nejčastějších příčin oslepnutí.Silné zakalení čočky brání dopadu světla na sítnici.Katarakty vznikají v důsledku genetických defektů,ve stáří,jako následek zánětů,traumat,cukrovky nebo onemocnění sítnice.Chirurgické odstanění čočky je jediná účinná léčba zákalu čočky,ale bohužel není vždy úspěšné.Po chirurgickém zákroku se mohou vyskytnout různé komplikace.Patří k nim záněty,glaukom,odloupnutí sítnice a infekce.Množství komlikací je tím větší,čím déle katarakt trvá.Léčbu tabletami a očními mastmi či kapkami můžete provádět doma.Pro úspěšnou terapii jsou však nezbytné pravidelné kontroly u veterináře.

Vesnice – ráj (peklo) koček, aneb změnilo se něco vůbec?

I když jsem rozená Pražačka a v Praze jsem bydlela do svých 25 let, své dětství si spíše spojuji s venkovem. Ty nejkrásnější zážitky a vzpomínky mám právě z vesnice, kam jsem jezdila jako malá každý víkend a kde jsem trávila celé prázdniny. Už odmala jsem milovala zvířata a vesnice, kam jsem jezdili bylo pro mě přímo ráj. Sousedka, naproti, měla velké hospodářství, kde měla krávy, kozy, králíky, slepice, kachny, husy, psy a hlavně kočky. Už od tří let, jsem chodila s tetou (jak jsem jí říkala, protože mě znala od mých devíti měsíců) navečer krmit zvířátka. Dávala jsem trávu a zrní králíkům, míchala jsem šrot a různě pomáhala, možná se jen tetě pletla a zdržovala, ale tyto chvíle jsem milovala a nikdy jsem s krmením nevynechala. Nejvíc jsem ale zbožňovala kočky, kocoury, koťata a tady jich vždy bylo plno. Když neměla koťata teta, bylo zde spousta domků, kam jsem také za kočkami chodila. Dokázala jsem prosedět hodiny u koťat, hladit je a mazlit se s nimi. Každou kočičku jsem pojmenovala a nejvíce času jsem trávila ne s kamarády, ale se zvířaty. Vše to zní jako krásná idylka a já přiznávám, že krásnější dětství jsem mít snad nemohla. Ale teď si, už jako dospělá uvědomuji krutost vesnice vůči zvířatům, které jsem tenkrát ještě nerozuměla. Byla jsem malá a nechápala jsem stinnou stránku venkova. Mám pár vzpomínek, které si teď vybavuji, i když je to téměř 25 let zpátky.

Bětuščina a Toníčkova zkouška ohněm

Někdo zvoní? „Vždyť nikoho nečekám,“ říkám si pro sebe nahlas. Odcházím tedy k bráně otevřít. Za bránou stojí mladá paní a prosí mne o pomoc. „Bydlím na místním statku a potřebuji radu ohledně koťátek. Nevím, co si mám s malými počít,“ povídá paní. Vyslechla jsem si tedy celý příběh. Osobně se podle popisu domnívám, že koťátka trpí kalicivirózou. Radím tedy paní, aby určitě odvezla koťátka na veterinu. „Nemám na veterinu peníze,“ zní odpověď. „Přineste je k nám,“ míním nakonec. Do půl hodinky je paní i s koťátky zpět u nás v útulku a já nevěřícně zírám na něco, co jsem ještě nikdy předtím neviděla a naprosto mne to “něco“ děsí. Jedno z koťátek – černý chlapeček Toníček chodí jen po loketních kloubech a tahá za sebou zadeček. Holčička Bětuška je na tom o fous lépe, ale pro změnu je kočičí holčička oproti bráškovi více zhnisaná, hleny slepená a cloumá s maličkou silná viróza.

Vše o Šantě kočičí

Jiná pojmenování : Anglická - catnip, catmint, catswort, nip atd. , Česká - máta kočičí, dunda, kocourník, melisa, ožanka, marulka atd.

Něco málo z historie : Šanta nejvíce zdomácněla v Severní Americe, kam se dostala v sedmnáctém století s kolonisty z Anglie. Je nenáročná a lze ji snadno pěstovat na většině zahrádkách. Rodový název Nepeta pochází údajně z názvu města Nepete v Itálii, kde bylo pěstování šanty velmi rozšířené.