Rozloučení s milovanou Ťapinkou

Rozloučení s milovanou Ťapinkou

kočičí útulek
Pocit úzkosti, kdy není možné prohlédnout si ani fotografii milované Ťapičky, která nás pro svůj vážný zdravotní stav opustila. Obavy z toho, že bude trápení ještě větší a ono skutečně ano, stačí jedna vzpomínka či pohled na místo, kde Ťapinka ráda odpočívala a dostaví se velká úzkost, ale ruku v ruce také přesvědčení, že už Ťapinku nic netrápí, že to - co se stalo - již nemůžeme ovlivnit a Ťapinka nakonec došla klidu. Přišel konec, kterého jsme se tolik obávali, přišel tak strašně moc rychle, že jsme z toho tuze moc smutní. Na druhou stranu pro Ťapinku byl odchod za duhový most vykoupením. Víme, že na smutném loučení nic nezměníme, přesto není smíření jednoduché. Se smrtí se zkrátka nelze úplně vyrovnat.

Kočička Ťapinka s námi prožila několik dlouhých let. Mnoho vzpomínek, situací a momentů je propojených s minulým i současným bytím. Chtěli bychom se však rozloučit v tuto chvíli, v tomto čase, v této útulkové realitě, která byla před časem na jiné úrovni, momentálně je na jiné úrovni a v budoucnu bude všechno opět jiné. Vnímáme rozdíly, propojení, časový posun, kdy byla Ťapinka kdysi jedinou kuchyňačkou. A nyní na ta nejstarší kolínka měla Ťapinka okolo sebe spoustu kočičích kamarádů, kteří přicházeli v různém čase s různě dojemnými příběhy. Vnímáme naplno velmi rozdílené Ťapinky reakce a nálady spojené s neúprosně ubíhajícími léty. Loučíme se, vzpomínáme se slzami v očích a bolestí někde hluboko uvnitř. Chápeme situaci, která nastala, přesto nedokážeme vše rychle vstřebat. Potřebujeme čas, abychom se rozloučili, ztráta stařičké kočičky je velmi intenzivní.

Kdybychom byli bývali věděli, že se stav kočičky po zákroku zhoupne dolů, neprobouzeli bychom Ťapinku z narkózy. Všechna předoperační vyšetření měla Ťapinka za sebou – krevní zkoušku, Rtg vyšetření, vyšetření srdce. Samozřejmě vnímáme i to, že se může stát cokoli nečekaného i podvědomě čekaného. Ťapinka byla téhož dne po zákroku i den následující naprosto v ideálním rozpoložení. Zlom přišel až poté. Jenže, to je právě ono, nikdy nemůžeme tušit, jakým směrem se bude ubírat další vývoj událostí. Vždy doufáme a přejeme si, aby bylo lépe, právě proto to všechno děláme. Vyšetření mělo pomoci odhalit něco skrytého - polyp, výrůstek, cizí tělísko. Chtěli jsme vyzrát nad tím vším nepříznivým, co doposud Ťapinku potkávalo, chtěli jsme nalézt příčinu, útvar odstranit a zbavit kočičku potíží. Ťapinka se totiž dlouhodobě potýkala s chronickou rýmou a komplikacemi, které nás všechny trápily. Téměř každých 14 dní kočička upadala do fází, kdy se zhoršovalo její dýchání. Osudové vyšetření endoskopem prokázalo, že měla Ťapinka čumáček naprosto šíleně zničený chronickou rýmou. Na námi očekávanou překážku, kterou jsme chtěli odstranit a Ťapce zajistit, aby bylo líp, jsme bohužel (anebo bohudík?) nenarazili.

Vzpomínáme na Vánoce 2012, to jsme již mysleli, že Ťapka zemře, tak moc špatně kočička dýchala. Ťapinka měla i změny na hrudníku, jakoby měla hrudní koš nějakým úrazem "hnutý" - to jsme se dozvěděli již v minulosti z Rtg snímků a nyní byly u Ťapinky patrné další změny - výpotek na plicích, podivný prostor před srdíčkem, hnis, další změny. Protože jsme viděli umírat v různých fázích již mnoho kočiček, rozhodli jsme v den Ťapinky poslední hospitalizace, že si již nic jiného než klid pro Ťapinku nepřejeme a navždy jsme ukončili jedno velké trápení. Byli jsme si jistí, že již nebylo nač čekat, protože stav kočičky - i kdyby byl jen zlomek šance – by směřoval už jen k jistému konci. Co ještě udělat víc, když už jsme vyzkoušeli naprosto vše? Všechny ty kultivace v laboratořích a různá vyšetření kočičce vypomohla vždy jen na malou chvíli a stejně kočička prskala, upadala do stavů špatného dýchání a různé bakterie ruku v ruce sužovaly kočičku dál. Hleny, které Ťapinka vyfrkávala, lítaly vzduchem a my jsme byli tolik bezradní. Neustále dokola jsme se ocitali na veterinární klinice a žádali jsme o pomoc. V posledních dnech a poslední den naprosto viditelně byla Ťapinka jen vysušená schránka, která by již nikdy neměla plnohodnotný život. Nastala nesmírně smutná situace, kterou musíme zkrátka vstřebat.

Vzpomínky překrývají jedna druhou. Vzpomínáme, jak jedno z koťátek kočičky Ťapinky jakoby Ťapince z oka vypadlo. Vzpomínáme na vůbec první kočičí porod, který u nás absolvovala právě Ťapinka, stejně tak to byla opět Ťapinka, která odchovala koťátka jiné kočičky. Vzpomínky, všude samé vzpomínky.

O Ťapince by se dalo psát stále, kočička nesmírně dlouho provázela naše kroky, byla svá, byla neuvěřitelná a do posledních dní nesmírně mlsná – dokázala sníst syrovou bramboru i rajče. Milovala návštěvy, tu ukořistila kousek buchty a tam zase kousek chlebíčku. Až nakonec den před loučením se naposledy vzala poslední sousto, které Ťapince dělalo značné potíže sníst.

Noc po smrti kočičky Ťapinky byla pro útulkovou tetu Kristýnu tou nehorší za posledních několik let. Nedalo se spát, tak moc byla hlava plná vzpomínek. Na mysl přicházely různě složité myšlenky. Nakonec však nikdy nezbývá nic jiného, než přijmout skutečnost, že tady již Ťapka není, a že kdybychom včera nerozhodli o poslední injekci, prodloužili bychom milované kočičce jen trápení.

Zápisky z webu: 18.6.2014 Jakoby zastavil se čas. Slyšíš v dáli zvony bít? To přichází ta nejsmutnější zpráva ze všech. Zpráva o nejstarší kočičce Ťapince ze srdíčkového útulku, která nás pro svůj vážný zdravotní stav opustila. Slzy se derou do očí, hrdlo se stahuje úzkostí. Dnes nastal velký den, přišlo velké a těžké loučení, ale nakonec bylo rozhodnuto, ulehčit Ťapince v její nesnadné cestě životem a převézt babičku za duhový most. Prosíme, věnujte kočičí babičce chvíli a přečtěte si vzpomínky na Ťapičky život, které byly sepsány v roce 2012. Vzpomínky, které v sobě už navždy poneseme, vzpomínky na neuvěřitelnou kočičí babičku. Zde jsou: http://www.srdcemprokocky.cz/?q=node/1726. Během dalších let, které uplynuly od sepsaných vzpomínek, se toho hodně změnilo, veterinární medicína pokročila vpřed a vůbec, vše mělo svůj další kočičí vývoj. Rozloučení s Ťapinkou zveřejníme co nejdříve... a další bublinka vystoupala úplně nejvýše nad srdíčkový útulek, to aby bděla nad všemi svými kamarády, se kterými se poznala již za svého života venku, za života v útulku, ale také aby dohlédla na všechny opuštěné kočičky na celém to podivném a mnohdy šíleně smutném a nespravedlivém světě. Bílé světlo se rozjasnilo nad útulkem a všechny kočičky zvedly svůj pohled vzhůru, aby se rozloučily s nejstarší kočičkou Ťapinkou. Milovaná Ťapinko, nikdy na tebe nezapomeneme! Vzpomínáme s láskou a hlubokou úctou ke všem zvířátkům na světě, které také oplývají mnohými city - vnímají bolest, zimu, hlad, zrození, smrt, zranění i trápení! Vzpomínáme a nikdy nezapomeneme!

Vzpomínáme na milovanou Ťapinku,

Za všechny vrbičanské kočičky, Kristýna Kacálková

Stařenka odešla...


Tak k tomu nakonec došlo.
Každá cesta někde končí a na kočičí babičku Ťapinku se bude i po létech vzpomínat.Ať nám vzpomínky dlouho nevyblednou.
Dobrou noc,Ťapinko.
Martin

Babička Tapička


Tapinko,babicko nase. Bylo ti 21 let. To je opravdu hodne. Byla jsi bohuzel nemocna a uz to neslo zlepsit. Kdyz jsem te videla,tak jsi ke me chodila pro pohlazeni a chovala jsem si te. V poslednim tydnu tveho zivota se to hodne zhorsilo. Je mi to lito a nikdy na tebe nezapomenu. Pozdravuj sve kamarady,kteri odesli pred tebou. Mame te radi. Za vsechna prazska srdicka. Myslime na Tebe.

Přihlášení

 

Facebook a my

Spolupracujeme

Podpořte nás nákupem přes tento banner u Zoohit.cz

Podpořte nás nákupem přes tento banner u Superzoo.cz

Vse pro kocky v Superzoo.cz

Náš útulek se účastní projektu "Click and Feed"