Kočičí (ne)pořádek

Následující článek napsala MVDr. Hana Žertová - známá odbornice na etologii psů a koček.

kočky z útulku

Kočky jsou opravdu zvláštní stvoření, někdy aby se v nich čert vyznal. Na jednu stranu vůbec nemilují pořádek. Tedy pořádek ve smyslu, že je všechno krásně uklizeno a naleštěno, nikde ani smítko nebo chloupek, natož nějaké v koutě se povalující drobnosti nebo zapomenuté noviny, nákupní taška, boty nebo oblečení.

Když náhodou v domácnosti zavládne přílišný pořádek, správná kočka to jde hned rázně napravit – s rozběhem vletí na pohovku, až spadne polštář. S ním pak chvíli zápasí, pořádně ho pocuchá a nechá na něm hromadu chlupů. Pak hupne na židli, nenápadně zdola chytí ubrus a tahá a muchlá… Ještě se proběhne po parapetu mezi květináči, a přestože jindy bývá šikovná, tentokrát jí jakoby náhodou jeden květináč spadne na vzorně vysátý koberec. To ji teprve správně vzruší – vykulí oči, naježí ocas, vezme to cvalem po bytě a cestou shodí, co se dá. Nakonec se usadí na nějakém vyvýšeném místě a zálibně sleduje tu spoušť. Na vaše lamentování odpovídá výmluvným pohledem, který jakoby říkal: „Příště to s tím úklidem tolik nepřeháněj. Vidíš, takhle mi to vyhovuje líp!“

kočky z útulku

Je to skoro stejné jako s dětmi, ty také přílišný pořádek provokuje k protiakcím. Ten jistý stupeň nepořádku, který tolik milují, skýtá jak kočkám, tak dětem možnost stále něco prozkoumávat, kdykoli si pochuti pohrát, a také kdykoli se schovat tak, že ostatním dá práci je najít. Tedy většinou to taková práce není, protože kočky a děti mají společnou ještě jednu zajímavost: Když si vlezou na místo, odkud nevidí ven (do krabice, do peřináče, do vany, do dřezu, pod stůl, za roh), domnívají se, že ani je nemůže nikdo vidět. A rodiče ani majitelé koček to svým miláčkům obvykle nevymlouvají a tuhle báječnou hru na schovávanou s nimi rádi hrají.
Novinky ano, ale opatrně
Zdálo by se tedy, že si kočky libují v chaosu a nepořádku. Jenže ono to není tak docela pravda! Ten jejich chaos má totiž svoje pravidla a hranice, přičemž velkou roli tu hraje pocit pohody a bezpečí. Zkusme si to trochu rozebrat:

kočky z útulku

Každá nová věc v domácnosti (pračka, lednice, skříň, pohovka) vyvolá u kočky v první řadě zvědavost. Chvíli ji z bezpečné vzdálenosti pozoruje, a pokud nevidí hrozící nebezpečí, jde ji prozkoumat – zrakem, čichem, hmatem. To je příjemné a vzrušující, takže kočka po chvíli o novou věc otírá hlavičku a tím ji „bere za svou“. Až se novinky nabaží, odejde odpočívat na své oblíbené místečko nebo si zaleze do své skrýše. Ale běda, když se inovace týká právě těchto důležitých míst, nebo nějak naruší obvyklý denní pořádek! To skoro každou kočku pořádně vykolejí. Pak záleží na její povaze a na okolnostech, jak dá své rozpoložení najevo – některá si pro jistotu označkuje celý byt močí, jiná si označí důkladným poškrábáním právě tu novou pohovku nebo křeslo, které jsou příčinou jejího strádání, další se vymočí paničce do postele, aby tím otevřeně vyjádřila svůj nesouhlas. Některé sebevědomější kočky dají svou nevoli na vědomí agresí.
Nedávno se na mne obrátili mladí manželé, kteří čekali každým dnem narození miminka, a jejich dosud bezproblémová a mazlivá šestiletá kočka začala být agresivní, a to velmi zákeřně. Při čelním setkání se tvářila jako obvykle, nechala se i pohladit. Jakmile se však ocitla někomu za zády, zaútočila zezadu na nohy. Její útoky byly velmi razantní a někdy zůstala zakousnutá tak, že nebylo možné jí pouhou rukou rozevřít čelisti. Navíc kočka při útoku vydávala hrůzostrašné zvuky, které všem naháněly strach. O jejím dalším osudu bylo téměř rozhodnuto – kdo by na sebe vzal odpovědnost za takto zlou kočku, když bylo na cestě miminko? Podrobnějším dotazováním jsem se dozvěděla, že majitelé se před příchodem miminka snažili přizpůsobit svůj malý byt dalšímu členovi rodiny a kromě kompletního vymalování a vybavení bytu všemi nezbytnostmi pro děťátko nakoupili také úložné zásuvky pod postele. To bylo dosud místo, kam se kočka schovávala před všemi vetřelci (návštěvami, řemeslníky apod.). Navíc v bytě nyní bydlela sestra majitelky, aby jí se vším pomohla. Právě ona byla první obětí zuřivé kočky. Hned bylo vše jasnější a řešení nebylo ani příliš složité. Kočku zachránil od neblahého konce látkový tunel, kde našla novou bezpečnou skrýš, a feromonový odpařovač, který jí pomohl zbavit se pocitu ohrožení. Sestra se ubytovala pro jistotu jinde a do bytu jen docházela. Kočka se s ní nikdy nespřátelila, ale přestala útočit jak na ni, tak na ostatní členy rodiny.

kočky z útulku

Velká změna znamená velký stres
Když takováto zdánlivá drobnost vyvolá u kočky tak hektickou reakci, co s ní teprve udělá kompletní rekonstrukce bytu nebo přestěhování do úplně nového prostředí? V takovém případě je obzvlášť potřebné zachovat v bytě místo, kde se kočka cítí být v bezpečí a dobře schovaná. V této místnosti blízko skrýše by měla mít věci, které dobře zná a často používá – svůj pelíšek, škrábadlo, misky, záchod. Když není možné takovouto místnost vyčlenit a udržovat ji zavřenou, dá se použít i klec. Dočasně omezený prostor kočku sice stresuje, ale ne tolik jako kličkování mezi řemeslníky nebo stěhováky, a nehrozí nebezpečí, že zpanikařená kočka v nestřeženém okamžiku vyběhne z bytu ven. Výborným pomocníkem proti stresu je Feliway, a to jak ve formě odpařovače do zásuvky, tak i ve formě spreje, který se dá stříknout na předměty v okolí kočky. Večer a brzy ráno, když je klid, je dobré kočce veškerá příkoří vynahradit a poskytnout jí požitky, na které je zvyklá – učesat jí kožíšek, klidně si s ní popovídat a pomazlit se, uložit se ke společnému spánku. Pokud je klidná, může se nechat projít po bytě, aby zkontrolovala změny. Ale je-li příliš rozčilená, je lépe nechat ji v jedné místnosti. Tyhle společné rituály podpořené vlivem feromonů mají důležitý význam: pomáhají kočce relaxovat, setřást napětí a strach nahromaděné za celý rušný den. Uvolnění se projeví protahováním a rozvalováním na zemi nebo na posteli, umýváním kožíšku, hrou, předením, škrábáním na škrábadle. A přiznejme si, že pohled na kočku, ze které vyzařuje klid a pohoda, úžasně uklidňuje i nás, lidi. Takže vlastně tím, že pečujeme o blaho kočky, pomáháme v těchhle hektických chvílích i sami sobě.
Po rekonstrukci nebo přestěhování na nové místo je třeba dát kočce čas na adaptaci a prostor jí zvětšovat postupně, s tím, jak opadává její strach a stoupá zdravá zvědavost. Některé kočky si zvykají na nové prostředí dlouho a někdy je třeba přidat k feromonům i homeopatika nebo dokonce psychofarmaka, aby se kočka s novou situací vyrovnala. Ale jsou kočky, které se dokážou přizpůsobit i zhoršeným podmínkám velmi snadno a rychle. To byl i případ jednoho mladého norského lesního kocourka, jehož panička mne kontaktovala po telefonu. Přestěhovali se z domku se zahradou, kam měl kocour volný přístup, do panelového domu na sídlišti.

kočky z útulku

Když se kocour trochu rozkoukal, sám si odnesl pelíšek na balkon a tam „bivakoval“, jak to panička trefně nazvala. Když byl na balkoně, s nikým se nebavil, neslyšel na přivolání, a rodina měla strach, že chce kocour utéci, že je nemá rád za to, co mu provedli. Ale kocourek se v bytě jen hrozně nudil a tak si našel místo, odkud mohl stále něco pozorovat. Maličký prostor mu nijak nevadil a na balkoně bydlel i v zimě jako pravý venkovní kocour. Kočičími dvířky v balkonových dveřích se přišel najíst, ohřát a pomazlit a hned zase spěchal na svou pozorovatelnu. Zavedl si svůj pořádek a nenechal si do něj nikým mluvit.

www.hanazertova.cz

Přihlášení

 

Facebook a my

Spolupracujeme

Náš útulek se účastní akce "Naplňte bříška"