Kam s ní ,aneb kolorit chatařské kolonie
Kam s ní, aneb kolorit chatařské kolonie
Přichází podzim,období krásné pro svou barevnost,vůni,listí šustí pod nohama,nebo poletuje ve větru,který k podzimu neodmyslitelně patří. My lidé si připravujeme vše na zimu,sklízíme výdobytky svých zahrádek,uskladňujeme,připravujeme topení,aby nám bylo v zimě teplo a dobře.
Mnozí z nás celé léto tráví na chalupách,nebo chatách v chatových koloniích.Stává se tradicí,že si tam přivezeme svá zvířátka,většinou pejsky a kočičky.U kočiček velmi často bývá zvykem,že tam vezmeme i takovou,která někde někomu přebývá,či překáží-vždyť proč ne, taková kočička tam má volnost pohybu,spoustu zábavy,prakticky je to její přirozené prostředí,které má ráda,může se tam realizovat jako šelma kočkovitá.
Lidé je krmí a kočičky jim dělají milou společnost,mazlí se,vrní,je s nimi legrace.Bohužel velká většina těchto kočiček není kastrovaných a je pravidlem,že se tam rodí koťátka a to i několikrát do roka.Nikdo to víceméně neřeší,funguje tam také jakýsi přirozený úbytek.Nikdo to neřeší do doby právě krásného podzimu,kdy se z chat a chalup stěhují zpět do svých domovů.Tímto vzniká nerudovské"kam s ním"?Co vím,hodně lidí ponechává kočičky přes zimu svému osudu,nikterak se netrápí tím,jak jim tam bude.Někdo občas zajede s krmením,někdo ani to ne.Když se na jaře na chatu vrátí a kočička tam stále je,nabývají dojmu,že je vše v pořádku,že kočka dokáže sama přežít i zimu.Pokud tam kočka není,nijak se tím netrápí a jako milou společnost si do chatové kolonie pořizují další.Mezi chataři jsou i tací,kteří té kočičce ,tomu mazlíkovi,který jim celé léto dělal společnost,se snaží najít útulek,nebo depozitum,které by se o ně,za ně, postaralo.Tito lidé nemají o depozitování žádnou představu a velmi se diví,když nemohu hned a teď "jejich" kočičku přijmout.Nejdříve se ptám,proč kočičku nevezmou sebou domů,výmluvy jsou různé,od alergií,zápachu,až po to,že mají přece doma koberce,to prostě nejde,kočka patří ven.Ale už Malý Princ říkal,že všichni jsme zodpovědní za to,co k sobě připoutáme,onen Malý Princ to věděl,lidé to nevědí a klidně kočičku,která je přes léto baví,se snaží někomu hodit na krk.My,co depozitujeme,taky bydlíme jako lidi,taky máme koberce,ale dokážeme se komfortu vzdát a svou energii a pohodlí věnujeme potřebným,máme ochotu a obětavost pomáhat opuštěným kočičkám,máme ale své hranice,naše možnosti a schopnosti nejsou neomezené. Jsme závislí na svém prostoru a hlavně jsme závislí na hodných dárcích,bez nichž bychom nemohli vůbec fungovat,protože depozita od státu,či města nedostávají vůbec nic.Na jaře přijímáme velké množství koťátek a kočiček nemocných či zraněných,nebo potřebných.Stále je s nimi hodně práce,odměnou je nám,když jim někdo z vás,skvělých lidiček,nabídne trvalý domov.A podzim je etapa druhá,právě v podobě kočiček,které jaksi začaly být na obtíž a začaly překážet.Volala mi paní,že by mi z chatové kolonie přivezla kočku a tři koťata,že je v létě krmila,ale domů je nechce,obdobných telefonátů je víc než dost.Že to znamená všechny oočkovat,vykastrovat,příp.vyléčit,to nikdo nevidí.Chtěla bych tímto na chataře apelovat,aby se nad celým svým počínáním zamysleli,přistoupili k odpovědnosti za přivezené kočičky,které jim důvěřuj a hlavně,aby je dali kastrovat a poskytli jim nezbytnou veterinární péči. Berme v potaz i tu skutečnost,že svým postojem ke svému okolí,přírodě,zvířatům, jsme příkladem a učitelem našim dětem,od kterých očekáváme slušné žití a ev.pomoc ve stáří či nemoci.Jak se budeme před nimi chovat my,tak se ony budou chovat i k nám.Předešlý článek říká,že zdravá kočka hravě zimu přežije,ale zdaleka to už není pravda.Z vlastní zkušenosti vím,že kočky ponechané na stálo venku trpí zimou,nemocemi,hladem.Vím to proto,že již několik let taková místa monitoruji,kočičky jsou často velmi nemocné z podchlazení,z nedostatku energie,tím se jim snižuje imunita,pak se následně rodí neduživá koťátka a jde to stále dokola...A tak co je v mých silách léčím,krmím,děláme přístřešky,necháváme kastrovat,koťátka se snažíme umisťovat.Mimo prosby k zodpovědnosti vůči chatařům,bych také ráda poděkovala všem,kteří dali kočičce domov,nebo jiným způsobem pomáhají.
Zde si můžete prohlédnout fotografie: http://srdcemprokocky.rajce.idnes.cz/Chatova_oblast/
Děkujeme za opuštěné kočičky.
Zdeňka Radošová