Nebuďme lhostejní k týrání zvířat!

Stále se mezi námi najdou lidé, kteří z nedbalosti nebo dokonce úmyslně týrají zvířata. Dokud nad tím budeme přivírat oči, nápravu nikdo nezjedná. Takže je na každém z nás, aby na takovéto jednání upozornil a zabránil tak zlým lidem v dalších nepravostech. Jenže kde hledat pomoc pro týraná zvířata? Nadace na ochranu zvířat provozuje SOS linku s číslem 222 135 460 (SOS zvíře), na kterou je možné zavolat v pracovní dny mezi 9. a 17. hodinou. Další možností je oznámit týrání obecnímu úřadu, krajské veterinární správě, policii ČR nebo státnímu zastupitelství. Více si přečtěte v článku Když se stanete svědkem týrání.

Projekt SOS zvíře

Nadace na ochranu zvířat provozuje SOS linku na pomoc týraným, zanedbaným nebo handicapovaným zvířatům. Pokud se stanete přímými svědky týrání zvířete/zvířat, máte pocit, že o zvíře ve vašem okolí není dobře postaráno, našli jste zatoulané nebo opuštěné domácí zvíře nebo handicapované volně žijící zvíře, či vás zajímá problematika týrání zvířat a otázka vztahu/soužití lidí se zvířaty a potřebujete informace, můžete se obrátit na SOS linku s číslem 222 135 460, a to v pracovní dny od 9 do 17 hodin. Dotazy či oznámení můžete také posílat e–mailem na adresu sos@ochranazvirat.cz nebo nadace@ochranazvirat.cz. Případ můžete oznámit také dopisem na adresu Nadace na ochranu zvířat, Pacovská 31, 140 00 Praha 4, případně faxem na č.: 222 135 461. Nadace na ochranu zvířat nemá možnost přímého zásahu, ale poskytne radu, doporučí optimální postup, navrhne řešení, případně se do řešení situace a do komunikace s odpovědnými orgány sama zapojí.

Pavla Dorničová, www.ochranazvirat.cz

****************************************************************************************************

Když se stanete svědkem týrání zvířete

Věřím, že většině z nás není lhostejné utrpení zvířat, a lidi, kteří jsou schopni zvířata týrat, odsuzujeme. Jenže když narazíme na situaci, kdy vidíme zvíře trpět, mnohdy nevíme, jakým způsobem zakročit, abychom se sami nedostali do problémů.

Jak to stojí v zákonech

V některých zákonech našeho právního systému jsou zvířata stále považována za věci. Může je tedy kdokoli koupit, prodat, darovat, dokonce i usmrtit, pokud k tomu dojde „humánním způsobem“. Zvířata bývají předmětem sporů o majetek při rozchodu partnerů, mohou se dostat i na seznam cenností, o které má zájem exekutor. Na druhou stranu se mohou stát i předmětem dědictví. A pokud se ztratí a dostanou se do útulku spravovaného obcí, ten má povinnost je „uskladnit“ po dobu šesti měsíců, podobně jako zapomenutý deštník nebo kufr. To však neznamená, že se se zvířaty smí jednat bezcitně. Na to, že zvířata jsou živé bytosti vnímající bolest, strach, úzkost a oplývající podobnými city a emocemi jako my, lidé, pamatuje zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, který přesně vymezuje, co se rozumí týráním, a určuje také, komu přísluší takovéto delikty vyšetřovat a řešit.
Pro nás, kterým není lhostejné utrpení zvířat, ať už hospodářských, volně žijících nebo těch, která jsou chována ze záliby, je důležité vědět, co dělat, aby byla co nejrychleji zjednána náprava:

Oznámení

Každý občan může podat, nejlépe písemnou formou, oznámení a podnět k šetření případů týrání zvířat

* příslušnému obecnímu úřadu
* krajské veterinární správě
* policii ČR
* ▲ státnímu zastupitelství.

Přestupky a správní delikty na úseku ochrany zvířat proti týrání projednávají orgány ochrany zvířat ve správním řízení. Trestní činy vyšetřují orgány činné v trestním řízení a projednávají je soudy.

Výkon dozoru

Pracovníci orgánů ochrany zvířat pověření výkonem dozoru nad dodržováním povinností stanovených zákonem na ochranu zvířat proti týrání jsou oprávněni vstupovat do chovných, dodavatelských a uživatelských zařízení, do objektů, v nichž je prováděna obchodní činnost se zvířaty, do objektů chovatelů, v nichž jsou chována zvířata, a do objektů, v nichž jsou zvířata porážena, a vyžadovat od chovatelů potřebné doklady, informace a věcnou, osobní a jinou pomoc nezbytnou k výkonu své činnosti. Tato pomoc je bezplatná.
Dozor vykonávají příslušné krajské veterinární správy nebo Státní veterinární správy ČR. Pozor! Členové nebo pracovníci zájmových organizací a občanských sdružení nejsou orgány dozoru nad ochranou zvířat!

Postih

Přestupky na úseku ochrany zvířat projednávají ve správním řízení obce a ukládají chovatelům pokuty. Výnos pokut je příjmem obcí.
Na návrh krajské veterinární správy může obecní úřad obce s rozšířenou působností správním rozhodnutím:
a) nařídit a zajistit umístění týraného zvířete do náhradní péče, vyžaduje-li to jeho zdravotní stav, nebo pokud je opakovaně týráno,
b) nařídit chovateli zajistit opatření ke snížení počtu hospodářských zvířat včetně jejich usmrcení v souladu s tímto zákonem, dochází-li k jejich týrání,
c) nařídit chovateli pozastavení činnosti, při které dochází k týrání zvířat, a to do doby odstranění závad.
Náklady spojené s umístěním týraného zvířete do náhradní péče a s následnou péčí o ně hradí osoba, jíž bylo zvíře odebráno. Náklady na léčení zvířete, které bylo týráno a bylo tak poškozeno jeho zdraví, ponese osoba, která tento stav způsobila, i když přesahují hodnotu zvířete. Náklady spojené se snížením počtu hospodářských zvířat hradí chovatel. O nákladech rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností ve správním řízení.
Tolik litera zákona. Víme tedy, komu týrání zvířete oznámit, kdo je bude vyšetřovat a co bude následovat. Nyní zbývá už jen jedno: nebýt lhostejní!

I myši jsou pod ochranou zákona

Zde je jeden trochu netypický příklad oznámeného a řešeného týrání: Státní veterinární správa ČR obdržela podnět od jedné pozorné paní, která v jistém výprodeji v Praze objevila lepicí pasti na myši. Okamžitě zde zasáhl inspektor Městské veterinární správy Praha a výsledkem je zákaz prodeje a návrh na projednání správního deliktu krajskému úřadu.
Myši a jiní ve skladištích škodící hlodavci, jako například potkani, se sice hubit smějí, ale takovým způsobem, který zajišťuje jejich usmrcení šetrným způsobem. Mohou se používat jen takové pasti, které svým mechanismem zvíře okamžitě usmrtí, tedy nikoli pasti čelisťové, ani výše zmíněné lepové. Otrávené návnady jsou také přípustné, ale jen schválené, tj. takové, při kterých hlodavec uhyne tak, že si „ani nevšimne“, jeho tělesné funkce vyhasnou pozvolna, zdánlivě přirozenou cestou.
Jak při kladení pastí, tak i při kladení jedů, musí být také sledována ochrana „necílových“ druhů zvířat. Tráví-li se někde hlodavci, je nutné o tom informovat, mimo jiné například formou plakátků.

MVDr. Hana Žertová (podle: www.svscr.cz)
Josef Duben, tiskový mluvčí Státní veterinární správy ČR

****************************************************************************************************

* Na fotografii v záhlaví článku je pejsek po útoku svého majitele

Muž téměř ubil svého ovčáka kladivem, veterináři bojují o jeho život!

Brutální případ týrání zvířat se stal v pondělí 31.5.2010 večer v pražských Vysočanech. Muž udeřil svého psa několikrát kladivem přímo do hlavy. Odchytová služba převezla těžce zraněné zvíře do útulku, kam současně na pomoc spěchal i veterinář. Zvíře nyní bojuje o život, případ už vyšetřují policisté.

Strážníky z odchytové služby přivolali policisté, kteří byli na místě první. V objektu v ulici Ke Klíčovu v Praze 9 našla odchytová služba černého psa uvázaného k železné tyči s rozbitou hlavou a kvílícího bolestí.

Pes byl v kritickém stavu. Jako by vycítil, že mu chceme pomoci, nebyl vůbec agresivní. Po osmé hodině večer už byl v trojském útulku na operačním sále. Kromě zvěrolékaře a sestry zůstal do noci v práci i ostatní personál útulku a všichni bojovali o život zvířete.

Lékaři zjistili v jeho hlavě asi pět děr a otok mozku. „Bojuje o život. Je to s ním tak padesát na padesát. Zdá se ale, že má chuť žít. Je to belgický ovčák, starý kolem osmi let. Kromě jiné péče dostává stále infuze a další léky," dodal vedoucí pražských městských útulků Václav Steinbauer.

Případ vyšetřuje policie z Prahy 9. „My budeme určitě dávat podnět na městskou veterinární správu s návrhem k odebrání psa majiteli," uvedl vedoucí útulků.

„Léčba není jednoduchá a zatím přesáhla asi deset tisíc korun. Zraněný pes podstoupil veškerá vyšetření, včetně rentgenu. Úsilí lidí ale nikdo nezaplatí, jejich obětavost a nasazení je fakt velké," míní Václav Steinbauer.

Zdroj: Petr Nový, Novinky