Pínulka, smutné rozloučení

Pínulka, smutné rozloučení

kočičí útulek
Milovaná Pínulko, stále tě mám plnou hlavu. Nevím vůbec, od kterého začátku či konce začít. Setkání s tebou bylo velmi krátké, velmi smutné, ale velmi cenné a poučné.

Někdy v druhé polovině června jsme přijali černou vyhublou kočičku Pínu z Plzně. Pínulku krmila naše dobrovolnice Alice na sídlišti Skvrňany. Jednoho dne viděla Alice Pínulku jen tak ležet, kočička nebyla schopná se zvednout a byla takřka bez života. Před případným nebezpečím v podobě psa či zlého člověka by neměla kočička v tak žalostném stavu vůbec žádnou šanci. Holky z Plzně - Alice s Alenou neváhaly, domluvily umístění v útulku, Pínulku zajistily a přivezly ji nakonec domů do Vrbičan. Zde je video a foto z prvního dne ve Vrbičanech: http://srdcemprokocky.rajce.idnes.cz/prijem_z_Plzne_-_kocicka_Pina_19.6...., http://srdcemprokocky.rajce.idnes.cz/navsteva_-_utery_19.6.2012_-_jedna_... - nyní už to nejsou pro nás paní Alena a paní Alice, v tuto chvíli už jsou Alice s Alenou - naše SRDÍČKOVÉ holky.

kočičí útulekÚplně první domněnka při pohledu na Pínulku byla, že má kočička zřejmě některou ze smrtelných nemocí. Vždyť tolik placatá kočička, to se jen tak nevidí. Pínulka měla jakoby vodnaté a plynaté bříško, velmi špatnou srst a vystupující páteř. Jeden by řekl, že má Pínulka smrtelnou formu FIP. „Pohledem zdravé kočičky“ s mokrou formou FIP jsou baňaté. Od prvního pohledu nemocné kočičky s mokrou formou FIP jsou placaté, i když jsou plné tekutiny. Ačkoliv jsme nechali Pínulce vyšetřit krev i stolici a zajistili všechna dostupná veterinární i laboratorní vyšetření, kočička byla veterinárně i laboratorně “zdravá“, ale vzhledem připomínala zvířátko před koncem. Dalo by se říct, že Pínulka připomínala doslova kočičí trosku.

kočičí útulek
Asi druhý až třetí den pobytu Pínulky v útulku nastoupil naprosto nezvladatelný průjem, jestli se něco takového vůbec dá nazvat průjmem. Byla to zapáchající voda a sem tam z kočičky vypadla tříšť – připomínající něco v podobě kousků ledu v právě se rozpouštějící zmrzlině. Pínulku jsme měli chvíli v kleci na terase, poté jsme kočičku přestěhovali do hlavní budovy, neboť vedra byla natolik sužující, že pobývat na terase se měnilo v prokletí. Nakonec putovala kočička Pína opět na terasu, neboť průjmy byly až tak zásadní, že z kočičky vycházely proudy vody. Několikrát se zapáchající "tekutina" dostala i mimo klec. Na terase byla nakonec klec speciálně uzpůsobená a záchodek zajištěný proti vytékajícímu průjmu z klece ven.

Protože byla kočička nemocná a dehydrovaná, byla čas od času na infuzích. Tedy, lépe řečeno, byla Pínulka často na infuzích: http://srdcemprokocky.rajce.idnes.cz/Video_a_foto_-_Pina_na_infuzi_26.6..... Po všech vyšetřeních, která neodhalila žádný vážný problém, bylo nutné zajít o krok dál. Paní doktorka rozhodla, že je nutné Pínulku otevřít, neboť vše napovídalo nespecifickému zánětu střev. Pínulka byla operována a byly jí odebrány vzorky střev určené k histologii. Pínulka po operaci 29.6.2012: http://srdcemprokocky.rajce.idnes.cz/Video_a_foto_-_Pinulky_prvni_kasick.... Po odebrání vzorků jsme museli dodržovat přísný režim a kočičku rozkrmovat pomaličku a postupně pouze mletými dietami. Postupem času jsme přešli na stravu pevnější až standardní. Pořád se však jednalo o diety.

Na výsledky histologie jsme čekali šílených čtrnáct dní. Až nakonec, v den svatby mé mladší sestry Bohdanky, když jsme byli v Opavě: http://srdcemprokocky.rajce.idnes.cz/Video_a_foto_-_jedeme_na_obrad_a_z_..., přišla SMS od naší paní doktorky, ve které se psalo o Pínulčině problému: 14.7.2012 „Známe výledky histologie střeva kočičky Pínulky. Zítra jedu na veterinu, po náročné sobotě a v rámci veteriny již nestihneme přijímat žádné návštěvy. U Pínulky byl v jednom odebraném vzorku diagnostikován hnisavý zánět střeva (nespecifický zánět střev) a další kousek střeva je autoimunitní. Zítra nám paní doktorka vše vysvětlí a nasadí léčbu, která by měla/mohla zabrat.“

Pínulce byla nasazená léčba kortikoidy, postupně se dávka snižovala, až se léky podařilo vysadit úplně. Mezitím jsme kontrolovali kakání. Hovínko měla Pínulka pevné, ale přesto bylo jiné. Poté přišel průjem, ten se ale podařilo zastavit krátkou léčbou antibiotiky.

V říjnu přišel velký zlom a zvrat, Pínulka začala mít opět vodnaté průjmy. Opět tady byly vodnaté a intenzivně zapáchající průjmy. Kočičce byly opakovaně nasazeny kortikoidy. Aplikovaná dávka byla nižší, než na jaké kočička začínala. Mezitím jsem objevila, že má Pínulka ukrutně zánětlivou tlamičku. Z tlamičky se na nás šklebily ohromné a zarudlé fleky. Pínulka byla na veterině pečená vařená a doma v útulku strávila několik dní na karanténě. Bohužel, biochemie potvrdila pomalu a jistě selhávající játra. Paní doktorky si nad Pínou lámaly hlavy. Jakýkoliv lék byl bojkotován Pínulky imunitou, či nesměl být kočičce nasazený, neboť se neslučoval s léčbou kortikoidy. Pínulka skončila na infuzích, ale poté již ani infuze nebyly možné, neboť měla Pínulka slabé žíly a infuze nekapala. Zavodňovali jsme milovanou kočičku tedy pod kůži. Pínulka spadla úplně na dno. Jakmile prolétl útulkem nějaký vir, vzal si za oběť automaticky Pínu. Co čert nechtěl, Pínulka slintala a začal boj s kalicivirem. Do toho všeho v laboratoři diagnostikovali další problémy. Víc než týden jsme se prali se slintáním, až zoubky cvakaly. Přesto byla Pínulka statečná a hladem kousala kousky potravy. Zkoušeli jsme naprosto vše – stravu mixovanou, měkkou i pevnou.

Na chviličku přišlo vysvobození, slintání bylo na ústupu, radovali jsme se. Pínulka, ačkoliv věchýtek, přesto začala sama papat. Ve středu dne 24.10.2012 začala Pínulka opravdu s chutí a hodně baštit. Vařila jsem kočičce bílou rybu i kuřecí prsa. Jako první byla Pínulka u mističky, na ostatní vrčela. Stalo se tak v kuchyni, kde si zase vymňoukala vstup. Ve středu k nám na návštěvu přišly holky motorkářky, které jsou mi svědkem, že se Pínulka dožadovala pozornosti, cvrlikala a radovala se. Pínulka seděla na podlaze, koukala na mne a vrkala. Ten den měla ale Pínulka šíleně páchnoucí vodnatý průjem. Mám-li se vyjádřit konkrétně, při nadechnutí jsem se zalykala a nešlo se jen tak podivného zápachu zbavit. Kam jsem šla, šel zápach se mnou, tak vlezlý byl. I přes tyto potíže, jsem si říkala, že se vše ještě urovná, důležité bylo, že Pína začala jíst.

Ve čtvrtek přijela na kontrolu všech marodů do vrbičanského útulku paní doktorka. Ten den ráno Pínulka vyzvracela pár chloupků v koupelně, kde kočička lehávala na vyhřívané podlaze. Tušila jsem, že to bylo dílo Pínulky. No nic, vše jsem vytřela a zamyslela jsem se nad tím. Po pěti minutách jsem se vrátila do koupelny a byla tam doslova kaluž slin. Vyděsilo mne to a tentokrát hodně. Opět jsem tušila, že to musela být Pínulka. Paní doktorka již byla v případě Pínulky skeptická. Už byl jen plamínek naděje, že se Pínulka ze všeho vykřesá. Pínulku mohlo ještě třeba jen bolet bříško, utěšovali jsme se, a proto dostala do druhého dne šanci, abychom nic neuspěchali. Všichni jsme ale již věděli, na čem jsme. Také jsme věděli, že pokud se Pínulka vzmůže a vzchopí, porazí ji první nemoc, se kterou se kočička v útulku setká.

Pínulky pobyt v útulku byl tak moc krátký, ale přesto jakoby vše trvalo dlouhá léta. Měla jsem Pínulku naprosto přečtenou. Věděla jsem, co chce, když zacvrlikala. Věděla jsem vždy přesně, na kterém místě Pínulku najdu, když bude potřeba kočičce podat léky. Vybavují se mi situace a chvíle, na které nikdy nezapomenu. Vybavuje se mi situace, kdy poprvé Pínulka opustila klec. Vybavuje se mi situace, kdy se poprvé přestěhovala kočička do kuchyně, pak zase zpátky a nakonec zase do kuchyně, kde na mne naposledy ve středu cvrlikala a dožadovala se pozornosti. Vrací a vybavuje se mi návštěva paní Jarky – paničky naší Nelinky, které Pínulka seděla dlouho v kuchyni na klíně. Hlavu mám plnou informací, které už by se mi ani nevešly na papír. S každým zvířátkem prožíváme naprosto vše, a proto se vždy hlava zaplní myšlenkami, peroucích se mezi sebou, která přijde na řadu dřív.

Pínulka byla neobyčejná černá kočička. Vlastnila vyjímečné dorozumívací způsoby a měla velmi zvláštní ouška – taková jakoby delší, špičatá a dopředu nakloněná.

Pínulka přišla naprosto zeslabená za paničkou Kristýnou, stalo se tak ve čtvrtek - den před tím, než nás navždy opustila: http://srdcemprokocky.rajce.idnes.cz/Video_a_foto_-_Pinulka_prisla_dojem.... Poslední noc jsem strávila u Pínulky v koupelně. Nad Pínulkou jsem nebděla sama, ale zůstali s námi také Pínulky kočičí kamarádi – Jožka, Edík, Tobík a Kimberly.

Video a foto - rozloučení s Pínulkou:
http://srdcemprokocky.rajce.idnes.cz/Video_a_foto_-_rozlouceni_s_Pinulkou

Pínulky poslední cesta: http://srdcemprokocky.rajce.idnes.cz/Pinulky_posledni_cesta_26.10.2012

Pínulečko zlatá, byla jsi vězněm ve svém vlastním tělíčku. Nezapomenu nikdy na tvé živé oči, které na mne koukaly z naprosto vyčerpaného tělíčka. Bylo nesmírně těžké rozeznat, zda jsi v pořádku nebo ne. Několikrát jsem se polekala, když jsem tě viděla celičkou placatou spinkat, přesto jsi vždy povstala a koukala jsi na mne, proč tě tak vyjeveně pozoruji. Když jsem tě vezla na poslední injekci, stále mne sledovaly tvé živé oči. Paní doktorka se na tebe podívala a zopakovala to samé – kočička má pořád živé oči. Zabalenou v bundě jsem tě odnesla v pátek na veterinu, kde už z tebe vycházela jen tmavá voda. Nešlo zadržet slzy, bylo to velmi smutné loučení, poté přišlo tolik očekávané vysvobození. Bylo naprosté ticho, nedokázala jsem ani pozdravit, když jsem odcházela z ordinace a procházela jsem čekárnou. Na veterině mi půjčili teplou vestičkou. Bunda, ve které jsi byla zabalená, byla totiž úplně mokrá.

Děkuji, Pínulko, za velkou osudovou příležitost, že jsme mohli o tebe pečovat, bylo nám ctí. Nikdy na tebe nezapomeneme!

Vzpomínáme,

Kristýna a všichni tví kamarádi z útulku ve Vrbičanech

Statečná Pínulka


Pínulečko krásná, byla jsi tak statečná, jsem ráda, že jsi mohla být ve Vrbičanech s paničkou Kristýnou, která byla s tebou do poslední chvíle. Pínulenko navždy zůstaneš s námi.

Přihlášení

 

Facebook a my

Spolupracujeme

Podpořte nás nákupem přes tento banner u Zoohit.cz

Podpořte nás nákupem přes tento banner u Superzoo.cz

Vse pro kocky v Superzoo.cz

Náš útulek se účastní projektu "Click and Feed"