Černošice-Mokropsy, záchranná povodňová akce

Je hluboká noc, píše se datum 4. 6. 2013, po včerejším odpoledni a hlavně po večerním shlédnutí fotografií z prostor chaty (dá se to tak vůbec nazvat?) jsem špatná, nemohu spát. Pořád se mi honí v hlavě fakt, že „někde“ žily tolik let kočičky, kterým nikdo nedokázal pomoci.

Copak je paní „majitelka“ všemohoucí? Důvod? Stále, stále hledám odpověď … marně …

Takový přístup k živým tvorům – kočičkám – to opravdu nepochopím snad nikdy.

Byla neděle, vrátila jsem se večer domů a pustila televizi. S hrůzou jsem sledovala události kolem povodní v Čechách. Volala jsem své kočičí kamarádce Jitce a od ní jsem se dozvěděla, že se k ní dostala informace od paní Soběslavské, že v Černošicích-Mokropsech je chata, kde „majitelka“ zanechala snad 20 koček bez pomoci. Vzpomněla jsem si na paní Kopáčovou v Černošicích a nabídla jí pomoc s jejími kočičkami v útulku. Jenže tou dobou se už k paní Kopáčové nikdo nemohl dostat, ale ráda by pomoc přijala po opadnutí vody, kdy se budou odstraňovat škody. Paní Kopáčová mi s těžkým srdcem povídala, že v lokalitě, o níž píši výše jsou kočičky v nebezpečí.

Díky obětavému muži, který měl kočičkám zájem pomoci se podařilo částečně ke kočičkám dostat a zanechat jim alespoň nějaké krmení. Byla neděle večer, čas běžel, stále pršelo a pršelo a čas utíkal…
Od okamžiku, kdy jsem se o nebohých kočičkách dozvěděla se mi v hlavě nehonilo nic jiného, jen … MUSÍM … MUSÍM … POMOCI … Již večer jsem kontaktovala úžasné a hodné lidičky – Kristýnu a Michala ze srdíčkového kočičího útulku ve Vrbičanech a díky nim se na mne obrátily další dámy, které pomáhají pejskům. Ale když jde o pomoc zvířátkům, tak všichni chápeme, že není podstatné, zda se jedná o pejska, kočičku či jiné zvířátko. Všichni jsou to báječní tvorové s duší, ano s duší… My, lidé, si dokážeme hodiny a hodiny povídat o našich krásných a čistých duších. Zapomínáme však, že i kočičky se rodí s krásnou a čistou duší a bohužel, jsme to my, lidé, kteří jim dušičky často zlomí …

Dílo zkázy a obětavé pomoci: http://srdcemprokocky.rajce.idnes.cz/zachranna_akce_Mokropsy,_Cernosice_...

Hned ráno jsem kontaktovala paní Soběslavskou a po dohodě jsem nesměle, očekávaje odmítnutí, požádala o pomoc velitele hasičů v Mokropsech. Velitel je tak vstřícný člověk, že jsem byla mile překvapena. Přislíbil pomoc s přiblížením osob schopných kočičky odchytat do transportních přepravek (úžasné dámy – kamarádka Jitka a Andrea z Chlupáčů v nouzi). Hasiči, kteří měli a mají stále tolik práce nemohli být touto činností zaneprázdněni. Chápeme, naprosto chápeme tuto situaci a jsme všechny, které jsme byly na místě, vděčny za velkou pomoc. Bez hasičů bychom mohly jenom nečinně s bolestí v srdci přihlížet. Voda byla v místě až po dámská prsa a žádná z nás by nebyla schopna kočičkám pomoci. V lokalitě jsme se seznámily s dalšími lidmi, kteří nám vylíčili situaci kolem paní „majitelky“. Uvěřit? Není jednoduché, ale vidět na vlastní oči chudáky kočičky na místě a posléze fotografie, zasáhla mne dnešní událost velmi těžce, bolestně…

Kočiček, kterým jsme dokázaly pomoci, které strašně zapáchaly, byly ve špatném zdravotním stavu bylo celkem 14, údajně snad 1 kočička v místě zůstala…
Pořád si říkám, že nejde pomoci všem kočičkám, ale nemohu tento fakt přijmout zvláště v okamžiku, kdy mi jde na mysl skutečnost, že paní „majitelka“ odešla a kočičky nechala bez pomoci. Čekala, že se s nimi nic nestane? A co dvě kočičky, které byly dokonce uvězněné v kleci? A co rok 2002 – nebyl pro ni ponaučením - tenkrát se všechny kočičky v Berounce utopily …

Je noc, pořád přemítám nad dnešním otřesným případem vztahu ke kočičkám a stále myslím na kočičku (y?), která (é) na místě ještě zůstaly. Ač těžká ateistka, modlím se za kočičky, aby dnešní noc přečkaly a schovaly se na skříni, poličce či čemkoliv, co se v „chatě“ nachází.

Smutná prognóza se v Mokropsech naplňuje:
3.6.2013 11:17 Hasiči vyklízejí další zaplavované území. Pokud se naplní prognóza 1200m3/s stoupne voda v Mokropsech o více jak metr a v Černošicích o cca 50cm. Pokud se nezačne vracet Vltava.
3.6.2013 22:27 Průtok v Černošicích je právě 1210m3/s a začal velký liják.

14 kočiček je v bezpečí, ale všechny potřebují zbavit parazitů, veterinární péči vzhledem k postižením (např. zhnisaná očička u bílé kočičky na fotografii v přepravce, poraněná pacička apod.), vlastní pelíšky a především kvalitní krmení vzhledem k podvýživě.

Zdvořile prosím a děkuji - je-li ve Vašich silách jakkoliv pomoci, ozvěte se paní Soběslavské – Sdružení na ochranu zvířat v krajní nouzi na tel. 603 225 948 nebo email sdruzeni@kocici-utulek.cz, případně zašlete příspěvek na účet sdružení 2600358160/2010 s poznámkou povodeň Mokropsy.

Vlna solidarity lidí (nabízená pomoc na místě, ubytování kočiček, příspěvky v jakékoliv podobě), jež se zvedla kolem kočiček je úžasná a velká bolest v duši kterou mám, pomalu, pomalu odchází…
A věřím, věřím, věřím, že kočičky mají přece jen 9 životů a nám se podaří se do lokality vrátit a pomoci všem kočičkám, neboť pomoc skutečně potřebují. Tak nám držte palečky prosím - kočičky si pomoc zaslouží.

Ne nadarmo se říká, že „VŠECHNO ZLÉ JE PRO NĚCO DOBRÉ“. Díky povodním se podařilo pomoci tolika nebohým kočičkám. Ale opravdu je zapotřebí situaci řešit až v tak těžké a vypjaté době a za takovou cenu? …

Za záchranný tým „kočkobab“ Pavlína

Největší poděkování patří panu veliteli hasičů v Mokropsech, profesionálním hasičům z HZS Moravskoslezského kraje a dámám (Jitka a Andrea), které dokázaly kočičkám z „chaty“ pomoci.

Autorka: nejen naše Pavla